Klasický triangl, v němž architekt tvoří a dbá na dodržení projektu, stavebník obstarává prostředky a vytváří podmínky a smluvní firma plní zadání, někdy dost skřípe. Pískem v tomto pomyslném soukolí bývá často právě projektová dokumentace.

Každá stavba musí být postavena nebo rekonstruována na základě projektové dokumentace (PD). Ta mimo jiné definuje vlastnosti stavby z hlediska bezpečnosti, odolnosti, prostorového uspořádání a technické vybavenosti. Aby stavba byla v souladu se sledovanými parametry, PD upřesňuje požadavky na materiály, technologické postupy a na kvalitu a způsob provádění stavebních prací.

celý text

Součástí jsou podrobné výkazy potřebných materiálů a prací. Projektová dokumentace je podřízena požadavkům výstavby, které upravuje stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) a navazující předpisy.

Z těchto předpisů jsou nejdůležitější vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR 26/2009 o obecných technických požadavcích na výstavbu, 499/2006 o dokumentaci staveb, 500/2006 o územní dokumentaci, 501/2006 o požadavcích na využití území, 503/2006 o územním řízení, 526/2006 o věcech stavebního řádu. Projektová dokumentace ze stavebního zákona zahrnuje pouze dokumentaci, která se přikládá k žádosti o stavební povolení podle § 109 nebo 117 stavebního zákona, nebo dokumentace, která se přikládá k ohlášení stavby podle § 104 SZ.

Prováděcí projekt

Naše stavební právo tento pojem nezná, veřejnost si tak zkrátka po svém pojmenovala DPS - dokumentaci pro provedení stavby. Tzv. PP se na rozdíl od studií, skic a malůvek přikládaných k žádosti o stavební povolení zabývá nikoli vizí, ale realitou. Tudíž slouží jako jakýsi manuál ke zhotovení díla. Říká co, kde, do kdy, z čeho, jak, za kolik a také kým bude postaveno. A rozhodně nejde jen o tvar střechy, umístění centrálního schodiště, způsob vytápění nebo počet a velikost oken.

Týká se i takových „detailů", jakými jsou barva, formát, značka, výrobce a cena obkladů. Mnozí stavebníci si nechají dodavatele stavby doporučit přímo projektantem nebo architektem. Pokud je intervence podložena konkrétními důkazy o kvalitě díla, nic proti tomu. Ale kdo, případně co zaručí, že i vaše stavba dojde do cíle přesně v intencích zhotoveného a schváleného projektu i podle vašich představ? Je to právě projekt a s ním související Smlouva o dílo. Garantem by měl být i stavební dozor investora.

Smlouva o dílo

Ještě před dvaceti třiceti léty lidé v drtivé většině stavěli svépomocí. Dnes převažuje praxe založená na součinnosti projektanta - stavebníka - dodavatele a na jejich smluvním vztahu. Smlouvu o dílo přesně definuje § 536 obchodního zákoníku, kde se doslova uvádí. „Dílem se rozumí zhotovení určité věci, ...montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části." Přestože dodavatelská smlouva většinou obsahuje nepoměrně větší množství závazků ze strany zhotovitele než objednatele, vždycky se hraje o peníze. Samozřejmě o peníze stavebníka.

Důvěřuj, ale...

Stavba rodinného domu je v porovnání s ostatními druhy staveb relativně jednoduchým dílem. Pokud však stavebník nemá (což většinou nemá) příslušné odborné znalosti a chce mít jistotu, že je stavba prováděna kvalitně a především plně v souladu s projektovou dokumentací, měl by se ve vztahu ke zhotoviteli nechat zastupovat odborným pracovníkem - technickým dozorem. U stavby tzv. na klíč navíc dodavatelská firma ručí za komplexnost dodávek i jejich vzájemnou provázanost a funkčnost, přičemž zároveň poskytuje stavebníkovi i potřebné garance (obvykle 36-48 měsíců, někdy i déle).

Praxe je obvykle taková, že dodavatel projektové dokumentace (architekt, projektant, popřípadě jiný odborník) zpracuje tzv. výkaz výměr podle projektové dokumentace a dodavatelská(-é) firma(-y) tento výkaz výměr položkově ocení. Na trhu dokonce působí firmy, zabývající se inženýrskou a technickou pomocí stavebníkům. Důležité je specifikovat přesně způsob pravidelných kontrol (kontrolních dnů se zápisy do stavebního deníku), předání a převzetí díla, odstranění případných vad a nedodělků, uvést reklamační lhůtu a způsob uplatnění reklamace.

Odpovědnost za dílo

Obsahem každé Smlouvy o dílo by měl být článek řešící odpovědnost zhotovitele za dodržení projektové dokumentace a za vady díla, stanovení záruční doby, způsob reklamace a případných sankcí za nedodržení termínu pro odstranění vad či nedodělků díla nebo reklamovaných skrytých vad díla. Vady se dělí na ty, které vzniknou ještě v době stavby (k nim by teoreticky při dodržení všeho výše uvedeného nemělo docházet), a na vady skryté. Rozhodujícím faktorem při posuzování kategorie vad díla či nedodělků je otázka, zda tyto vady brání či nebrání užívání díla. Záruční doba je podle zákona minimálně 18, respektive 36 měsíců.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem, redakce a www.sxc.hu

Poslat Messengerem

01.11.2011 | Stavba