Sluneční elektrárny postupně rostou na čím dál větším počtu střech rodinných domů nebo obecních budov. Cena fotovoltaických technologií navíc padá o desítky procent ročně a solární zdroje se tak stávají dostupnou obranou před rostoucími účty za elektřinu.

Často opakovaným mýtem je slabý potenciál fotovoltaických panelů v českých podmínkách. Přitom solární elektrárna umístěná na střeše rodinného domku dokáže při dobře optimalizované spotřebě pokrýt více než dvě třetiny roční spotřeby elektřiny. Pokud by se systém doplnil dalším zdrojem vybraným podle místních podmínek: malou větrnou turbínou, akumulátory nebo dieselovým motorem, pak lze vytvořit dokonce zcela energeticky soběstačný dům.

Slunečné vyhlídky

Cena fotovoltaiky se propadla za poslední tři roky o neuvěřitelných 75 procent.Cena fotovoltaiky se propadla za poslední tři roky o neuvěřitelných 75 procent. Dnes lze v Česku střešní „sluneční elektrárnu“ pořídit pod 150 tisíc korun. Pokud bychom si vzali teoretický případ rodiny Nováků, která by si solární elektrárnu koupila ještě s letošní podporou, pak může mít investici splacenou do osmi let. Dalších 17 až 22 let – podle životnosti zvolených panelů – by sluneční elektrárna vydělávala prodejem elektřiny do sítě.

Rodina Nováků se však také může po zaplacení ceny zamyslet nad další investicí například do zařízení na ukládání energie a stát se tak nezávislou na dodávkách elektřiny ze sítě. Experti z analytického týmu agentury Bloomberg propočítali, že po roce 2020 klesnou náklady na elektřinu z baterií pod 0,03 eura na kWh. Novákovi by mohli získat úplně energeticky soběstačný domov a vyhnout se postupně rostoucím cenám elektřiny.

Budoucnost státní podpory

Pokud zůstane nezměněná dnes platná legislativa, pak se výkupní cena pro příští rok sníží na 4,5 koruny za kilowatthodinu. I přes očekávané pokračování tempa poklesu ceny fotovoltaických panelů se návratnost pravděpodobně zvýší na 10 let. Při pohledu na postupně rostoucí cenu elektřiny však stále půjde o zajímavou investici, snižující náklady za platby elektrárenským společnostem. Zlom v podpoře může přijít s rokem 2014, kdy ministerstvo průmyslu ve shodě s Energetickým regulačním úřadem navrhuje úplné zastavení současné podoby podpory nově připojovaných obnovitelných zdrojů a není jasné, zda a jaký systém ji nahradí.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Dopad i přínos pro ekonomiku

Často diskutovaným tématem je výše podpory obnovitelných zdrojů. Příplatek za čistou energetiku stojí bezesporu každou rodinu ročně několik stokorun, které musíme připlatit k účtu za spotřebovanou elektřinu. Ovšem je to tak výrazná částka? Například při porovnání s ročními náklady za vedení běžného bankovního účtu zjistíme, že nás správa našich peněz stojí asi třikrát tolik než podpora čisté energetiky.

Úředníci zaspali

Efekt zdražování elektřiny také často připadá na obnovitelné zdroje nespravedlivě. Například porovnáním let 2011 a 2012 zjistíme, že cena silové elektřiny, která představuje asi 40 procent koncové ceny elektřiny, narostla u některých elektrárenských společností až o osm procent. Další složkou koncové ceny elektřiny je poplatek za distribuci. Ten sice neroste, ale je asi 2–3krát vyšší než v sousedním Německu. Přitom tuto složku může Energetický regulační úřad ovlivnit. Zatím ale asi úředníkům nezazvonil dostatečně silný budík.

Pozitiva obnovitelných zdrojů

Za podporou pro obnovitelné zdroje však stojí také jasná pozitiva. Běžná tříkilowattová sluneční elektrárna ušetří asi 1 700 kilogramů oxidu uhličitého za rok. Tedy obdobné množství jako 2 500 metrů čtverečních lesa. Sníží spotřebu fosilních paliv a pomáhají tak postupně odklonit domácí energetiku od fatální závislosti na uhlí. Malé fotovoltaické systémy umístěné ve městech nemají žádný negativní dopad na přenosovou síť. Sluneční elektřina se spotřebovává přímo v místě výroby. Odpadá drahý přenos a s ním i ztráty v sítích.

Německá proměna energetiky

Nejlépe se obnovitelným zdrojům daří v Německu. Společnost i politici jsou ochotni připustit, že proměna energetiky něco stojí. Očekává se však, že na změně systému vydělají. Uspoří stovky miliard eur za fosilní zdroje, podpoří domácí průmyslové podniky ve využívání inovací a zvýší svou energetickou soběstačnost.  Vysoká podpora pro růst obnovitelných zdrojů má důvody také v proměně vlastnictví zdrojů. Ty přecházejí od energetických monopolů nadnárodních firem do rukou drobných uživatelů. Neuvěřitelných 40 procent z německých slunečních, biomasových či větrných zdrojů patří domácnostem, o dalších dvacet procent se dělí farmáři a drobní podnikatelé.

V Německu můžeme nalézt řadu příkladů dobré praxe. Jedním z takových projektů je zapojení průmyslu: společnost Goodyear Dunlop, přední výrobce pneumatik, využila pro solární energetiku rozlehlou střechu logistické centrály v Philippsburgu. Sluneční elektrárna s výkonem 7,4 megawattu patří k jedněm z největších střešních solárních systémů na světě. Ročně dodá elektrárna přibližně 7,3 milionu kilowatthodin elektřiny, což odpovídá spotřebě asi 1 800 domácností. Čistá elektřina ze slunce také ročně ušetří tolik škodlivin, kolik by vypustilo 1 760 osobních aut.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Nejbližší budoucnost v Česku

Lze však předpokládat, že se další růst slunečních elektráren bude soustředit zejména na instalace na domech, nebo integrované do fasád. Prostor pro využití solární energetiky nabízí i řada nevyužitých, průmyslově znečištěných areálů nebo okolí liniových staveb a protihlukové stěny. Pokud bychom uvažovali pouze stavby, pak můžeme předpokládat přirozené tempo postupného využívání solárních panelů kolem 100 megawatt instalovaného výkonu ročně. To odpovídá přibližně 10 až 20 tisícům instalací na domech a veřejných budovách.

Sluneční energetika se do konce tohoto desetiletí nejspíše úplně obejde bez státní podpory. Bude tak ekonomicky výhodná, že ji nebude potřebovat. Důležitá však bude proměna uvažování politiků i státních úředníků, kteří se dnes snaží zdárně rostoucí obor zaškrtit. Možnosti slunce jsou obrovské, záleží na nás, jestli otevřenou šanci využijeme, nebo nám ujede vlak.

text: Martin Sedlák, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem