Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Božské květy na vaši zahradě
Stačí vybrat správný druh rostliny, vysadit ho do nádoby nebo na zahradu a těšit se z krásných barevných květů.
Rostliny v některých případech rázem přebírají nejlepší vlastnosti jména, které si vypůjčí. Příkladem mohou být dva druhy ibišků. Název ibišek čínská růže signalizuje, že jde o královský květ výrazné krásy. Gombo znamená ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe nejen ibišek jedlý neboli okru, ale je především pojmenováním chutného pokrmu z jeho plodů.
Vědecký název Hibiscus vychází podle některých autorů z řeckého Ibis (egyptský bůh) a iskó (ctím). Podle jiných autorů starořecké slovo hibiscus znamená sléz - a ibišek patří do čeledi slézovitých - Malvaceae. Rod ibišek má asi 200 druhů, mnohé jsou užitkovými rostlinami: poskytují vlákno, olej, jedlé hlízy a květy, chutné plody nebo se pěstují jako zelenina či léčivé rostliny. Velkou skupinu tvoří okrasné druhy a jejich odrůdy.
Čarodějný keř subtropických parků
V subtropech se můžete v zahradách a parcích setkat s ibiškem měnivým (Hibiscus mutabilis) z Číny. Neopadavý keř má výšku 2 až 5 m. Do plné krásy se rozvine spíše v tropech, ale snese pokles teplot i k + 5 °C. Plodem je chlupatá tobolka. Zajímavostí jsou jednoduché, dvojité nebo plné květy o průměru až 10 cm. Jedna skupina odrůd rozkvétá ráno v čistě bílé barvě, která se postupně během dne mění přes světle růžovou až po tmavě růžovou navečer. Druhá skupina rozkvétá ráno v bílé, která se během dne mění přes světle fialovou až po večerní sytě fialovou.
Růže ze Šaronu pro vaši zahradu |
![]() |
Pole zlatožlutých ibišků
Ano, ve Středozemí, ale i jinde v subtropech uvidíte pole osázená teplomilnou zeleninou - ibiškem jedlým neboli okrou, gombem, bamií (Hibiscus esculentus). Jednoletá bylina s dlanitými listy kvete zlatožlutými květy s velkými karmínovými skvrnami naspodu kališních lístků. Plodem je až 20 cm dlouhá, rýhovaná tobolka. Sklízejí se jak malé plody do 6 cm již čtvrtý až pátý den po odkvětu, tak i mladé listy. Vyžaduje kyprou výživnou půdu a slunce.
U nás se pěstuje ve fóliovnících, pařeništích a sklenících. Používá se jako zelenina pro teplou i studenou kuchyni, před rozkrájením je však lépe ji namočit do vody s citrónovou šťávou, a odstranit tak lepkavost povrchu plodu. Nezralá semena se upravují jako hrášek, zralá se praží jako kávovina. Poskytuje vlákna (okra fiber) a je také léčivkou a olejninou. Sliz z plodů se využívá při zpracování krevní plazmy. Začátek pěstování okry se klade již do roku 2000 před naším letopočtem.
text a foto: Marie Musilová
16.04.2014 | Zahrada
Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google