Kam s královnou růží?

Léto se nese ve znamení vlády růží. Královna všech květin bude třímat žezlo až do pořádných mrazů. Nebojte se, že je s těmito kráskami mnoho práce - pěstovat je může každý, snad kromě majitelů vysloveně vlhkých a stinných zahrad. Poradíme vám, kde pro ně najdete na své zahradě přátelské prostředí i podmínky.

První podmínkou úspěchu je slunné místo, kde stále proudí vzduch. Tam dobře vyzrává dřevo růží a klesá nebezpečí napadení houbovými chorobami. Druhou podmínkou je půda: růže mají rády hlubokou, živnou půdu, může být i těžší - ovšem nesnesou těžký promáčený jíl. Třetí podmínkou je péče, která je různá pro různé skupiny růží. Nejvíc se nadře ten, kdo chce pěstovat elegantní stromkové či velkokvěté záhonové růže s dlouhými pevnými stonky. Méně práce vyžadují mnohokvěté, parkové, anglické a historické růže. Nejmenší pak botanické druhy - ale mnohé z nich potřebují buď hodně místa, anebo přísného krotitele s nůžkami v ruce.

Rozárium pro náročné

Jistě vás někdy uchvátila návštěva rozária ať u nás nebo v zahraničí. Růže záhonové, mnohokvěté, pokryvné, pnoucí i veliké keře ve skupinách nebo solitérně vysázené v trávníku vám jistě braly dech. Ovšem rozárium je jen pro zdatné pěstitele. Práce bude hodně a začátečník může snadno pohořet. Pokud nejsou královny květin vaší jedinou vášní, ra­ději zapomeňte na velkokvěté záhonové odrůdy, protože při velkých nárocích je jejich okrasná hodnota relativně nízká. Samotná rostlina není totiž nijak zvlášť zdobná. Vyberte si méně náročné skupiny; z nich bude nejvděčnější skupina mnohokvětých (polyantek), parkových nebo anglických.

Pochopitelně, máte-li velkou zahradu, určitě vás potěší i kterákoli botanická - mívají kromě krásných květů a zdravých listů v sezoně i spousty okrasných šípků na podzim. I mezi popínavými je řada takových, které zvládne začátečník. Bude-li vám radit zahradník, zvolí jistě některou z osvědčených odrůd, které se pěstují desítky let. Až získáte víc zkušeností, můžete se pustit do sbírání rozmazlenějších odrůd.

Kombinace růže s pivoňkami

Pro déle trvající efekt a snazší maskování případných pěstitelských chyb je dobré zakládat smíšené záhony: nejčastějším doprovodem růží jsou trvalky a jiné kvetoucí nebo pestrolisté keře. Tradiční je kombinace žluté anglické růže Graham Thomas s růžovými pivoňkami (Paeonia) a modrými stračkami (Delphinium x cultorum). Rudé růže změkčí stříbřité listy čistce (Stachys lanata), nebo třeba spousta měkkých zelených listů kontryhele (Alchemila) či kakostu ­(Geranium). Nejranější růže se mohou dokonce potkat i s pozdními tulipány.

Barvy se většinou ladí do teplých (žluto-oranžovo-červená) nebo studených tónů (bílo-růžovo-modrofialová), hodně se přidává zelená. Velmi módní je teď „šokující" sousedství něžně, až anilinově růžové s oranžovou, což bylo dříve považováno za neúnosnou chybu. Můžeme vám zaručit, že vás dokonale probere!

U kamenné nebo štěrkové cesty...

Nejde jen o míchání rostlinných druhů: důležitá je i správná volba vhodné růže a jejího doprovodu ke stavebním prvkům. Hodně záleží na vás - sytě červená popínavka na bílé fasádě nenechá nikoho klidným, růžová na ní bude vypadat něžně, bílé propadnou milovníci čistoty a elegance. U kamenné nebo štěrkové cesty vypadají krásně teplé odstíny zlatavě oranžové, meruňkové...

Někteří současní čeští architekti považují růži za přežitek, produkt amatérského zahradnictví, neslučitelný s jejich dílem. Je to ale velký omyl: bujné popínavé či keřové druhy jsou dobrým doplňkem mnoha moderních zahraničních staveb. Vybere si každý - ať už bydlíte v chaloupce nebo sklobetonové kostce, růže můžete pěstovat bez obav ze špatného vkusu.

text: Jana Pyšková, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

31.07.2015 | Zahrada