Zahrada s výhledem na předhůří Šumavy

Okrasná zahrada na okraji českobudějovické pánve s výhledem na předhůří Šumavy působí zcela přirozeně. Nevznikla naráz, názor majitelů, jak s celým pozemkem naložit, se postupně vyvíjel a s ním se měnila i samotná zahrada.

Prapůvodně byl pozemek na okraji obce o rozloze asi půl hektaru velkým ovocným sadem. Je orientován na jih, v jeho nejsevernější části se nachází rodinný dům. Jako okrasná zahrada byla původně využívána pouze část kolem domu, zbylá část byla později obhospodařována zemědělsky. Spodní část, kde byl odkládán zbylý stavební materiál, dřevo a podobně, byla postupně vyklizena, zkultivována a přetvořena také na okrasnou zahradu.

„Celá zahrada je odcloněna živým plotem ze stříhaného habru,“ říká autor zahrady Ing. Jaroslav Brůžek, „ten především chrání zahradu před poryvy větru, protože leží na návětrné straně. V habrech jsou trochu schovány i tújové živé ploty, sice nejsem jejich absolutním příznivcem, ale na druhé straně je to stálezelená rostlina, která tu jako jedna z mála vydržela, protože je tu opravdu větrno. Spolu s habry vytvářejí túje bariéry a chrání tak ty citlivější a na vítr choulostivější rostliny. Živé ploty jsou ukončeny pásy trvalek a dalších obrubových rostlin.“ 

Ráj včel

Zahradu tvoří jedna velká travnatá osa, která je spojnicí všech osazených ploch, dále jsou zde různá zákoutí a centrem je kůlna, jakási hospodářská část. Majitel zahrady je včelař a má zde svou včelařskou dílnu. „Včelařství se se zahradou velice dobře snoubí, protože je tu spousta květin, stromů a keřů, které tvoří potravu nejen včelám, ale i čmelákům,“ vysvětluje Ing. Brůžek. „Uvažujeme, že bychom sem umístili ještě nějaký hezký úl nebo dva, zatím jsou tu alespoň klasické, různě poschovávané, aby včely měly potravu blízko.

Efekt kvetení je tu prakticky celoroční, když počítám i zimní kvetení vřesovců v mírnější zimě, neodstraňujeme ani zaschlé květy bodláků a některých trav, ponecháváme je přes zimu. A také je znát, že rostliny jsou opylované, protože se tu všude množí. Někdy je necháváme tam, kde se vysemenily, ony tak dotváří naznačenou kompozici. Naším cílem není zahrada dokonalá, ale spíše přírodní s romantickým nádechem… Taková malá kopie přírody.“

Vzrostlé stromy – chlouba zahrady

Zahrada začíná už v severní části vedle rodinného domu. „Základem každé větší i menší zahrady by měl být velký vzrostlý strom. A protože tahle zahrada má půl hektaru, tak těch vzrostlých stromů je tu několik. Zde jsou dva už vzrostlé ořešáky královské, které tu především v horkých letních dnech vytvářejí příjemný stín,“ popisuje Ing. Brůžek. „Díky jejich transpiraci tu vzniká příjemné mikroklima, je to příjemné odpočinkové místo, uzavřený privátní prostor, samostatná jednotka v celku zahrady, kde se člověk může schovat s knížkou nebo odpočívat. Na protilehlé straně pozemku za domem je jabloň – jde o jednu ze starších odrůd, která plodí jednou za dva roky a je úžasná svým růžovobílým květem v jarním období. Dále je tu malokorunná lípa, kultivar Rancho, je to jedna z nejmenších lip, které se dají v našem sortimentu získat, dorůstá 12 až 14 metrů, ta také doplňuje ten habrový živý plot.“

Zahrada k odpočinku

Prostor před domem je pomyslným vstupem na zahradu. V další, střední části jsou doplňkové stavby k pobytu na zahradě. Zmíněná kůlna byla částečně přetvořena na kryté sezení. Na něj navazuje pergola s ohništěm, ovšem nejde o běžnou dřevěnou stavbu, která by zde již mohla působit rušivě. Pergolu proto tvoří dva platany, každoročně sestřihávané do tvaru deštníků. Ohniště je před větrem kryto širokým pásem zeleně, ukončeným obrubnými trvalkami. „Volné plochy jsou vysypané kačírkem na silnější prořezané fólii, aby odtékala voda, a na textilii. Je to vlastně nejlevnější řešení, když se dělají velké zpevněné plochy a nelze zvolit trávník.“

Pro zpříjemnění pobytové zóny bylo naproti ohništi vytvořeno zahradní jezírko. „V následující spodní části zahrady jsou různé biotopy, je to zahrada spíše blízká přírodě,“ pokračuje Ing. Brůžek. „Snažíme se tam zachovat přirozený ráz, neusilujeme o důkladné pletí, probíhá tam volné vysemeňování světlomilných rostlin. Díky skladbě rostlin, koncepci zahrady i jezírku tu žije také spousta živočichů – ještěrek, rosniček, ropuch, skokanů, hnízdí tady spousta ptáků.

Ve spodní části zahrady je skalnatý výchoz a chudší půda, daří se tu proto levanduli, šalvěji, mateřídoušce a obecně hluchavkovitým, máme tu i bylinky – meduňku, echinaceu, šalvěj, pelyněk. Celá spodní část zahrady je pojata jako vřesoviště a trvalkový záhon, ale je tu i spousta užitkových druhů, které jsou zakomponovány do zahrady – brusinky, borůvky a podobně.“

text a foto: Dana D. Daňková, návrh zahrady: Ing. Jaroslav Brůžek

Poslat Messengerem

20.02.2015 | Zahrada