Prakticky neexistuje vícepodlažní rodinný nebo obytný dům, který by „nezdobily" balkony nebo lodžie. Názory na jejich funkčnost se však rozcházejí. Většina stavebníků je považuje za přínos, protože rozšiřují užitnou plochu. Jiní v této souvislosti vidí především problémy: se stavbou samotnou, s následnou údržbou i s obyčejným úklidem.

Ze stavebního hlediska spadají balkony a lodžie pod obytné plošiny, lišící se především konstrukcí. V případě balkonu tato plošina vystupuje z líce průčelí budovy v úrovni podlaží a na volných stranách ji ohraničuje zábradlí, naopak lodžie zpravidla bývají zasunuté do hmoty objektu a podle polohy k ploše průčelí se dělí na zapuštěné, polozapuštěné a předsazené.

Ke kladům těchto stavebních konstrukcí nepochybně patří možnost instalace rozměrnějšího prosklení fasády (například aplikací francouzských oken, balkonových dveří apod.), které přináší více denního světla do interiéru. Zapuštěné a kryté lodžie slouží jako tepelná a akustická izolace i hydroizolace.

1) ZELENÁ STŘECHA – dokonale izoluje, zkrášluje a je prakticky „bezúdržbová“ | 2) BALKON – slouží spíš k větrání lůžkovin a květinové výzdobě. Proč taky pít kávu tři metry nad voňavým trávníkem, že? Má ale i další praktické využití: zastřešuje vchod | 3) VENKOVNÍ TERASA – dá se zde slunit, grilovat, je to místo bezpočtu dětských her. Dlažba se snadno ošetřuje | 4) LODŽIE – zvyšuje komfort, v létě stíní, v zimě izoluje. Musí být dobře odvodněná a udržovaná | 5) TERASA S PERGOLOU – rodinná snídaně pod kvetoucím badachýnem, co víc si přát?Balkony a lodžie nabízejí možnost venkovního posezení, získáte místo k sušení prádla a ke skladování roztodivných nepotřebností. A to není ani zdaleka vše: tyto plochy ve většině případů slouží také jako sezónní lednice, zahrádka či skleník, voliéra, kutilská dílna, vynucená kuřárna, držák satelitního talíře. Dozajista potkáte i lidi, kteří si k domu „přilepili" pár balkónů jen kvůli okázalosti nebo - což je ta horší varianta - pro zlost sousedům. Většina z nich však jen tu a tam přehodí přes zdobné zábradlí lůžkoviny.

Konstrukce balkonů

Možnosti vycházejí z konstrukčního systému budovy. V minulosti se používaly hlavně konzoly (krakorce) z kamene, ze dřeva nebo kovu (později ze železobetonu), dnes se aplikují prefabrikované konstrukce a desky, vetknuté do podélné nosné zdi. Při budování balkonu je třeba vycházet z celkového statického zajištění budovy. Existují samozřejmě řešení dodatečného „přilepení" balkonu nebo předsazené lodžie ke stávajícímu objektu - třeba zavěšením na táhla - tady je ale zapotřebí najít vhodný způsob. Například vybudovat samostatné základy pro přenos zatížení do základové spáry atd.

Jsou domy, jimž balkon, lodžie, pochozí nebo zelená střecha či terasa vysloveně sluší. Funkční obytné plošiny totiž zvětšují užitný prostor, nabízejí komfort i vhodné místo k relaxaci. Ze stavebního hlediska si však majitel splněním tohoto snu tak trochu „zadělává“ na problémy.Podle velikosti a umístění nosných konstrukcí se balkony dělí na francouzské okno, malý balkon, volný nebo taky předsunutý balkon, koutový balkon, částečně zapuštěný, předsazenou lodžii a probíhající balkon. Předsunuté balkony rodinných domů bývají s plným zábradlím ze všech stran, s otevřenou přední stranou, s jednou zvýšenou boční stěnou a v dalších variantách.

Výhled za všechny peníze

Dospěli jste k názoru, že balkon či lodžii k životu potřebujete? Máte ho (ji) mít. Pak je ovšem - zvlášť u individuálních projektů - dobré pečlivě uvážit tzv. provozní využitelnost uvedených prostor. Mimo jiné i od toho se odvíjí  pořizovací a posléze i provozní náklady. Pro výběr konstrukčního řešení balkonu nebo lodžie je důležitý půdorysný tvar a samozřejmě plocha domu. Ochoz, tedy příliš úzký balkon kopírující průčelí nebo obíhající kolem dokola celého objektu sice může působit zajímavě, ale k čemu je dobrý?

Naproti tomu balkon velikosti místnosti nebo dokonce terasa na celé ploše garážové střechy vyjde na obrovské peníze (zvolíte-li zelenou střechu, taky nemusí). Bez zastřešení si navíc zaděláváte na problémy s odklízením sněhu, někam je třeba odvádět i srážkovou vodu a běžný úklid rovněž zabere spoustu úsilí a času. A kvůli občasnému zapnutí vířivky nebo letnímu grilování se tak velká plocha nevyplatí. Dalším významným kritériem je orientace objektu i balkonu nebo lodžie vůči světovým stranám. Osluněný balkon můžete zastínit, (markýzou, pergolou), neosluněný je spíše na obtíž. Totéž se vztahuje na déšť, vítr, na výhled do okolí a..., na přátelství, příměří nebo ozbrojený konflikt s nejbližšími sousedy. Orientace vůči světovým stranám hraje roli i při správné volbě konstrukčního systému, zejména provozního souvrství.

Co je dobré vědět
Střídání teplot a přirozená venkovní vlhkost mohou způsobovat znatelné objemové změny, vedoucí k deformacím a časem i k poškození konstrukcí balkonů a lodžií. Koroze a s nimi související změny ve struktuře použitých materiálů dokonce mohou narušit statiku celého objektu. Balkon v podstatě nese „jen" konzola, vysunutá z nosné konstrukce domu a prostupující obvodovým pláštěm budovy. V místě těchto prostupů (zvlášť při nekvalitním provedení) dochází k tepelným mostům, jimiž pak dovnitř proniká chlad a vlhkost se všemi důsledky.

Desatero trvale platných doporučení
Pokud chcete balkon, lodžii, případně střešní terasu skutečně prakticky využívat, už při výběru odpovídajícího typu domu nebo při vlastní tvorbě prvotní studie, skici, návrhu a především prováděcího projektu rodinného domu dobře zvažte a berte v úvahu:
1. provozní využitelnost balkonu či lodžie
2. orientaci ke světovým stranám
3. zastínění balkonu, lodžie, terasy apod.
4. sklon pochozí plochy 1 až 2 % (viz text o odvodnění ploch)
5. výběr stavebního provedení provozního souvrství
6. návrh a provedení vodotěsné izolace
7. dilatační pole
8. výběr a provedení podlahové krytiny (dlažby, roštu, mazaniny atd.)
9. balkonové dveře (především výšku prahu)
10. bezpečnostní a hygienické hledisko

Provozní souvrství
Souhrn vrstev nebo výrobků od vodotěsné izolace po vnější povrch pochozí plochy. Použité výrobky musí splňovat estetické, ale především specifické požadavky s ohledem na jejich namáhání extrémními klimatickými vlivy a namáhání mechanické. V úvahu je třeba brát přípustnou stavební výšku a hmotnost souvrství, způsob odvodnění, výšku objektu a namáhání sáním (to u vyšších objektů) větru, u teras i přípustné zatížení tepelné izolace v tlaku a samozřejmě investiční náklady a požadavky stavebníka.
Používají se tato souvrství: dlažba do maltového lože (na betonovou mazaninu), dlažba do lepicí malty nebo lepidla nebo na podsypu z kameniva, dlažba na podložkách, palubová podlaha, rošty, plovoucí dlažba, elastická dlažba, mazanina s pochozí vrstvou a jiné varianty.

Výhody zasklení
■ zateplení = snížení nákladů na vytápění domu
■ zábrana proti dešti, sněhu, vlhkosti a větru
■ snadné průběžné větrání bez ohledu na počasí
■ zmírňuje pronikání hluku a prachu, zabraňuje znečišťování od ptáků
■ překážka proti vloupání (v kombinaci s tvrzeným sklem, fóliemi atd.)
■ snadná údržba a bezpečné mytí okenních tabulí z obou stran
■ větší soukromí
■ montáží dodatečné skleněné „příčky" získáte sezónní pracovnu, čítárnu, hernu či studovnu dětí, jídelnu, ale i příležitostnou dílnu, ateliér a - proč ne? - třeba i letní ložnici

Snížení nosnosti balkonových konzol

Při navrhování konstrukčního řešení balkonu musí projektant počítat s mnoha vlivy, zejména klimatickými. Týká se to mimo jiné tepelné roztažnosti materiálů, úměrně čemuž se volí třeba rozměry dlažby a způsob její pokládky, šířka dilatačních spár, sklon plochy apod. Nosnou konstrukci balkonů a lodžií nejčastěji tvoří železobeton, může však být zhotovena i z keramických prvků, případně z oceli. Častou statickou poruchou je právě koroze nosných ocelových prvků, čímž dochází ke snížení nosnosti balkonových konzol. Nepříznivým atmosférickým vlivům jsou vystaveny především stropní dílce a stěny.

V důsledku nedostatečné údržby může korodovat oplechování a následně začne srážková voda zatékat do vodorovných styků. Koroze pokračuje i uvnitř konstrukce balkonu, materiál zvětšuje svůj objem, spáry se rozšiřují a voda masivněji zatéká do konstrukce. Urychluje se karbonatace betonu a ocelové výztuže. Koroze ovšem postihuje také kotevní prvky, rámy a sloupky a další konstrukční detaily.

Pryč s nežádoucími vlivy

Balkon, lodžie? Také zastřešený vstup do domu, přístupný z podesty venkovního schodiště.Provozní pochozí plochy musí mít správné spádování. Doporučuje se sklon povrchu 1 až 2 %. Samozřejmostí je kvalitní hydroizolace, povrch musí vždy garantovat odtok srážkové vody tak, aby se nikde netvořily louže. Podlahy balkonů a lodžií nejčastěji kryje keramická dlažba.
Před pokládkou je vždy nutné zvážit nejen rozměry dlaždic s ohledem na jejich dilatační pohyby, ale i způsob pokládky a dokonce barvu. Z hlediska tepelné roztažnosti jsou vhodnější světlé barvy dlaždic. Poloha dilatačních spár v dlažbě se musí ztotožňovat s polohou dilatací v podkladní vrstvě - např. v betonové mazanině.

S ohledem na dilatační pole a provedení dilatačních spár by se proto dlaždice v exteriéru měly rozhodně pokládat na střih a výjimečně na vazbu, nikdy by se pak neměly pokládat diagonálně. Platí, že betonovou mazaninu i dlažbu (lepenou či kladenou do maltového lože) je vždy zapotřebí dilatovat, neboť tepelná roztažnost zmíněných materiálů je rozdílná: koeficient tepelné roztažnosti keramické dlažby je 0,007 mm/m.K, u betonové mazaniny pak 0,012 mm/m.K.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Bezpečnostní kritéria balkonů a lodžií

Týkají se především zábradlí jako trvalé konstrukce určené k ochraně proti neúmyslnému pádu z volného okraje plochy. Zábradlí se zpravidla zhotovuje ze sloupků, madel, zábradelní výplně a někdy i zábradelní zarážky. Lze se samozřejmě (hlavně u starších domů) setkat i se zděným či betonovým zábradlím, ovšem i tato řešení musí splňovat normou předepsaná kritéria. Výška je od 900 do 1 200 mm v závislosti na hloubce volného prostoru (odpovídá výšce volného pádu z okraje pochozího prostoru). V případech, kdy je dno volného prostoru členité, nebezpečné nebo jinak komplikované, postupuje se podle ČSN 74 3305, která uvádí jako minimální výšku zábradlí 1 100 mm. Normy se vztahují i na mezery ve výplni zábradlí (svislé a šikmé mezery mezi svislými tyčemi, tabulovými prvky a sloupky nesmějí být větší než 120 mm a mezera mezi vodorovnou pochozí plochou a zábradelní výplní u zábradlí bez zarážky nesmí být širší než 120 mm).

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Příklad ochozu kopírujícího jednu nebo dvě stěny, případně obepínajícího celou budovu.U předsazeného zábradlí nesmí být mezera mezi předsazeným zábradlím a okrajem pochozí plochy větší než 50 mm. Zábradlí i výplně se zhotovují nejčastěji z oceli nebo hliníku. Sloupky se s ohledem na hydroizolační požadavky a celistvost pochozí vrstvy kotví do nosné konstrukce balkonů a lodžií zboku nebo zdola.

Zasklení = komfort navíc

I kdyby balkon či lodžie měly plnit jen roli azylu kuřáka, ornitologa amatéra, sukulentního nadšence, případně posedu voyera, je záhodno dbát nejen o zdraví takto relaxujícího člena rodiny, ale také  a možná především o úspory. Jednou z možných cest k úsporám energie je zasklení. Prakticky každou lodžii dnes lze bez problémů vybavit některým z nabízených zasklívacích systémů. Tímto krokem získáte zimní zahradu a bezesporu přispějete k tepelným úsporám objektu i k jeho bezpečnostnímu zajištění. Zde je ovšem třeba zvážit, zda takové opatření naopak nebude dům zbytečně přehřívat (skleníkový efekt) a zda také v  interiéru nesnížíte „přísun" přirozeného denního světla.

text: Petr Saulich, foto: archiv redakce a firem, ilustrace: Barbara Bencová

logo MessengerPoslat Messengerem

27.10.2015 | Stavba