Zákonná povinnost vybavit rodinný dům hromosvodem neexistuje, a tak navzdory tomu, že blesk představuje v našich krajích reálné a četné nebezpečí, stále ještě mnoho objektů nemá hromosvod vůbec, nebo jej má v neuspokojivém stavu.

Každý rok zemře na následky výboje blesku několik lidí a další přežijí s těžkými popáleninami, shoří majetek za desítky milionů korun a vzniknou značné škody na elektrickém zařízení a spotřebičích. Pak už je ovšem pozdě vzpomínat si na poučky o tom, co to blesk je a jak se proti jeho účinkům chránit. Přitom většině těchto škod může zabránit kvalitně instalovaný hromosvod.

Hlavní bleskový výboj

Blesk je elektrický výboj vznikající explozí nahromaděného potenciálu opačné polarity v rámci jednoho oblaku, mezi dvěma oblaky či mezi oblaky a zemí. V našich zeměpisných šířkách udeří do země jen přibližně každý pátý blesk, zbytek impozantního divadla se odehraje vysoko v mracích. Hlavní bleskový výboj probíhá od země vzhůru do mraku, což je pro mnohé asi překvapením. Jediný úder má impozantní parametry: napětí 100 milionů voltů, proud 60 000-120 000 ampérů a výkon 3 biliony wattů, byť třeba po dobu pouze jedné tisíciny sekundy. Na usmrcení či napáchání značných materiálních škod to ale úplně stačí.

Možnost ochrany či prevence

Z hlediska ochrany před bleskem je významné, že nahromadění náboje na povrchu Země se koncentruje na vyčnívajících špičatých předmětech, které proto blesk nejvíce přitahují. Blesk neudeří naráz (jak se to pomalému oku zdá). Výboj probíhá v jakýchsi krocích, „ohmatává si cestu" a postupuje těmi partiemi vzduchu, kde je jeho vodivost největší. Z těchto poznatků vyplývá i možnost ochrany či prevence.

Blesk je pro živé bytosti nebezpečný dvěma způsoby - při přímém průchodu lidským tělem i na dálku, kdy zabíjí tzv. krokovým napětím. V důsledku rozdílu potenciálu mezi dvěma částmi lidského těla různě vzdálenými od místa úderu (například při chůzi) proteče organismem silný elektrický proud.

Nebezpečí hrozí i stavbám či stromům.

■ Předměty, kterými proteče bleskový výboj, se natolik zahřejí, že způsobí požár.

■ Blesk, který prochází zdivem či dřevem, může rychle zahřát zbytkovou vlhkost, která expanduje a zničí střešní krovy, komíny, části zdí, případně může narušit celou konstrukci objektu.

■ Blesk může také vážně poškodit elektroinstalaci, elektrické spotřebiče, výpočetní techniku, pevné telefony a další elektroniku. Tak může škodit i na vzdálenost několika kilometrů od místa zásahu. Toto ohrožení je nakonec větší než přímý zásah bleskem.

Pravidla hromosvodu

Hromosvod je v podstatě vodivá cesta ke svedení elektrického výboje. Nemůže to být ale kdejaký kus železa spojený s drátem zakopaným do země - musí být správně umístěn, dimenzován a předpisově uzemněn. V opačném případě by totiž výboj blesku mohl napáchat ještě větší škody, než kdyby hromosvod vůbec nebyl nainstalován.

Jednou instalovanému hromosvodu je třeba věnovat pravidelnou pozornost, protože poškozené zařízení objekt nejen nechrání, ale může poškození po úderu i zvyšovat.

Hromosvody by se měly kontrolovat nejméně jednou za 5 let. Důležité je především zjištění, zda se vinou koroze nepoškodila nebo nepřerušila vodivá dráha. Jinou chybou je, když se na objekt umístí antény nebo jiné prvky, které hromosvod převyšují a nejsou přitom odpovídajícím způsobem ošetřeny.

Dobré pojištění proto není na škodu, stejně jako dodržování běžných bezpečnostních zásad při bouřce: nestát u otevřených oken, nedržet se kovových předmětů - a dokonce ani netopit, protože sloup teplého vzduchu nad komínem představuje lepší vodivou dráhu pro výboj.

Aktivní hromosvody

„Módou" posledních let se staly tzv. aktivní hromosvody (někdy též „jímače"), což jsou hromosvody, které se od klasické uzemněné kovové tyče, jak ji vynalezl pan Diviš, liší už na první pohled: místo jednoduchého hrotu mají různě tvarované baňky, další výběžky a jiné složité útvary. Myšlenka vychází z toho, že předběžné výboje blesku se nevytvářejí pasivně, ale aktivně - nejčastěji ionizací vzduchu pomocí elektronického zařízení nebo (dříve) za pomoci radioizotopu. Jejich výrobci tvrdí, že aktivní lapače dokážou při nižších nákladech ochránit větší plochu.

Většina revizních techniků i dalších odborníků je však k tomuto tvrzení skeptická. Navíc už je známa z praxe řada případů, kdy aktivní jímače budovu neochránily - a nemají ani oporu v současných normách.

Ochrana proti přepětí

Naopak velmi důležitá je ochrana proti přepětí v elektrické síti. Proti těmto účinkům blesku totiž hromosvody neochrání. Přitom elektroniky je v našich domech stále více a představují nemalý majetek. Proti pulsnímu přepětí se vyrábějí přístroje, které přepěťový impuls (rozdíl potenciálu) spolehlivě vyrovnají jak mezi vodiči, tak i vůči zemi, takže předejdou poškození spotřebičů.

Takových zařízení je na trhu řada a o jejich výběru a použití by měli rozhodovat odborníci.

text: Jan A. Novák, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

17.07.2015 | Stavba