... není to totéž. Tahle průpovídka se objeví vždycky, když chceme zdůraznit rozdíl mezi výsledkem činnosti či snahy dvou lidí nebo jakýchkoli činitelů vycházející ze stejného úmyslu, záměru, schématu, návodu, plánu či hezky česky fóršriftu. Někomu se něco podaří, druhý to bezpečně zpacká. Jeden sestaví skříň podle návodu bez problému, jinému se hned druhý den almara zřítí, třeba na palec u nohy. To, co oba odlišuje, není často ani inteligence, ani manuální zručnost, nýbrž Filip. Však to známe už od Oskara Wildea: Filipa je důležité míti. Pojďme hledat domy, které Filipa mají.

Tak například sedlová střecha. Srovnejme si pro začátek dvě ukázky. Obě jsou z české vesnice, kam se sedlové střechy nad půdorysem protáhlého obdélníka náramně hodí. Obě mají přibližně stejný sklon střešních rovin, odhadl bych to na 35–40°. Také výška hlavního hřebene obou mi přijde srovnatelná. Tím ale veškerá podobnost končí. Přes tyhle základní shody jsou si domy podobné jak vejce strejci, tedy tuze málo.

Tématem prvního z nich je dům sám, resp. jeho vstupní fasáda. Tu prořezává nepřemrštěné množství okenních a dveřních otvorů, což prozrazuje, že dům bude svými „obytnými“ fasádami přednostně orientován někam do zahrady, nikoli ke vstupu. Vnímáme tu především vchodovou partii a pak průběžné či pásové okno, jehož horní hrana lícuje s okapem a které probíhá po celé délce fasády, od štítu ke štítu.

Teprve při bližším pohledu přečteme, že je traktováno meziokenními výplněmi, obloženými dřevem. Okna této koncepce umožňují dobře osvětlit prostory ve 2. nadzemním podlaží, aniž by byla nějak narušena střecha vikýři či střešními okny. Však si tu působivou, panenskou plochu taškové krytiny prohlédněte. Přes svůj bohatýrský rozměr střecha domu v žádném případě nedominuje, není – jak se často říkává – korunou stavby. Také přesahy před fasádní rovinu tu takřka nevidíme. Dům se podobá stodole (až na ty komíny). Napadá vás pro vesnici něco vhodnějšího a charakterističtějšího (obr. 1)?

01

U druhého domu jako by se vše podstatné naopak odehrávalo na střeše. Je atakována opravdu kdečím: pásovým vikýřem, převyšujícím hlavní hřeben, zapuštěnou pololodžií polobalkonem, střešními okny, velmi komplikovaným odvodem vody s množstvím citlivých míst a nezaručených detailů, fotovoltaickými panely, solárními panely...

Je toho opravdu příliš. Mohutné střešní přesahy, čelně kapotované palubkami, střechu podivně monumentalizují, ten „klobouk“ mi připomíná bizarní hlavové pokrývky soch moai na Velikonočním ostrově. Přestože ze stavby lze vyčíst určitou snahu po lepší architektuře, dá se předpokládat, že dům a vesnice kolem si určitě spolu nenotují (obr. 2).

02

Když dva stavějí sedlovou střechu, není to totéž...

À propos...

... střešní přesahy. Jsou domy se sedlovými střechami, kde je potřeba zakoupit o 30–40 % více tašek, než je nezbytné. Metrový přesah přes líc fasády znamená u domku cca 60–80 m2 tašek navíc. Plus delší krokve, plus 60–80 m2 podbití, latě navíc, oplechování také.

Takový stavebník řekne, že chce mít krytou fasádu proti dešti a slotě, sněhu i psotě. Ve skutečnosti mu takový přesah udrží v suchu tak 10–15 % fasády. Při dnešní kvalitě omítek je ovšem i to zhola zbytečné, naopak stékající voda fasádu omyje.

Dále takový stavebník utrousí, že to tak ostatně na vesnici bylo vždycky. Nuže, až na výjimky, nebylo. Však se kolem sebe pořádně dívejte, až zas pojedete z Prahy sto kilometrů pro biomrkev někam na český biovenkov (obr. 3).

03

Investor přesahů sedlových střech, štítových i okapových, má ve skutečnosti jiný důvod. Za prvé má zřejmě problém umístit kapitál, za druhé se mu to tak líbí. Domy bez přesahů pokládá za holé, příliš moderní a vlastně výrazově chudé. Světem prý kráčí strašidlo minimalismu, ohavného jak bída sama. Je zajímavé, kolik touhy zdobit v nás pořád zbývá. Nuže, teprve dům oproštěný od dekorativní veteše je v pravém smyslu slova krásný. Tvrdí Adolf Loos. Já se přidávám (obr. 4).

04

... štítové ukončení. Krajové tašky, i když se pečlivě srovnají, skoro vždy vyhlížejí jak detail z perníkové chaloupky (obr. 5), jen uloupnout.

05

Proto upřednostňuji zakončení štítovou atikou, svrchu oplechovanou a vyzděnou pár centimetrů nad střešní krytinu. K té se pak tašky dorazí bez potřeby tašek krajových. Vypadá to exaktně a při pohledu na štít vidíme jen lemující úzký proužek plechu. Čisté a vzrušivé (obr. 6).

06

... sklon střechy. Spolu s půdorysným tvarem výrazně přispívá k vnímání genia loci, tedy k charakteru spíše městského nebo venkovského prostředí. Přízemní řešení domu, tedy onen tzv. bungalov se sklonem střechy od 25 do 40°, bychom za venkovský archetyp snad pokládat mohli, jenže takový u nás potkáte velmi zřídka. Tuto formu totiž u nás takřka vyhubily „bungalovíky“ se střechou valbovou, která se na venkov nehodí ani trochu.

Tradiční chalupa má sklon střechy mezi 35–45°. Sklony střech patrových domů pod 30° (obr. 7)...

07

...a nad 45° (obr. 8)...

08

...signalizují město.

Jsou to zkrátka opravdové vily. I když bychom si slovo vily měli schovávat jen pro ty vydařené (což o těchto dvou platí), neboť se mi zdá, že tenhle výraz hodně zavazuje.

Text a foto: Ing. arch. Jan Rampich

logo MessengerPoslat Messengerem