I výběr materiálu pro podlahy ovlivní náklady na vytápění domu. Lité podlahy výborně vedou teplo, a pomáhají tak zvýšit účinnost podlahového topení a usnadnit jeho regulaci. Podlaha, která se jednoduše realizuje nalitím směsi, může být podkladem pro další, tzv. nášlapné, vrstvy nebo i velmi atraktivním finálním povrchem.

Díky snadné aplikaci je realizace podlah rodinného domu ve srovnání s jinými řešeními výrazně rychlejší. Lité potěry se vyrábějí v betonárnách a na stavbu se dopravují v čerstvém stavu autodomíchávači. Moderní lité směsi nabízí osvědčený výrobce, skupina Českomoravský beton. Více na www.lite-smesi.cz.
Pro lité podlahy se využívají zejména dva typy směsí: anhydritový nebo cementový potěr. Skupina Českomoravský beton nabízí tyto materiály pod obchodními značkami ANHYMENT® a CEMFLOW®. Oba typy směsí vynikají vysokou tekutostí a absencí pórů, takže dokonale vyplní veškeré prostory mezi trubkami či kabely podlahového topení. Díky tomu podlaha výborně rozvádí a akumuluje teplo a podlahové topení se snadněji reguluje, čímž lze značně ušetřit náklady na vytápění. Pomocí litých potěrů lze během pár hodin dosáhnout perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností, není tedy potřeba aplikovat žádné další vyrovnávací vrstvy. Pokládka litých podlah má i další výhodu, a to fakt, že se pracovníci nemusejí pohybovat po kolenou, takže nehrozí poškození topných kabelů či izolačních vrstev.

Předností anhydritového potěru ANHYMENT® je kromě vysoké pevnosti a odolnosti vůči deformacím i možnost snížení podlahové vrstvy až na 3 cm nad rozvody podlahového topení, takže pak dochází k rychlejšímu průchodu tepla konstrukcí. To v praxi znamená opět rychlejší regulaci vytápění.

Vrstva cementového potěru CEMFLOW® oproti potěru anhydritovému obsahuje méně technologické vody, proto se CEMFLOW výborně uplatní například při realizaci podlah v dřevostavbách. Cementový potěr se hodí i pro rekonstrukce a pro prostory s vyšší vlhkostí, jaké jsou v historické zástavbě, garážích, sklepích apod. Podlaha z litého cementového potěru CEMFLOW vyniká rychlým nárůstem pevností po zatvrdnutí a je možno ji brzy zatížit. CEMFLOW se dodává i v barevném provedení a po speciální úpravě může sloužit jako finální pochozí povrch.

Společnou předností anhydritového a cementového litého potěru je rychlost realizace podlahy. Za jeden den je možné nalít plochu až 1000 m2, u anhydritové podlahy dokonce až 1500 m2. Hotová podlaha je pochozí už po 24–48 hodinách. Díky snadné manipulaci s litými potěry se např. realizace podlah rodinného domu zkrátí oproti jiným řešením více než o polovinu.

V níže uvedeném postupu se můžete přesvědčit, jak jednoduchá a rychlá je pokládka lité podlahy o ploše cca 120 m² s využitím cementového litého potěru CEMFLOW v rodinném domě.

1. Příprava podlahové konstrukce

1) Příprava podlahového systému s teplovodním topením k aplikaci litého potěru.
Na nosné podkladové konstrukci s rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100), případně cemetovou litou pěnou PORIMENT z nabídky skupiny Českomoravský beton. Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 10–20 cm. Tepelná, případně kročejová izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová fólie či jiný podklad. Po obvodu se na zdi upevní dilatační pás z pěnového polyethylenu. Tato obvodová dilatace se pro cementový potěr na plochy s podlahovým vytápěním zpravidla provádí v tloušťce 10–15 mm.
Separační vrstvu tvoří speciální voskovaný papír nebo stavební PE fólie. Hlavní funkcí této separační vrstvy je vymezit lité směsi prostor, který má vyplnit. Při špatně provedené separační vrstvě se může stát to, že vložené izolace „vyplavou“.

Dilatační pás, například zn. Mirelon, je vyroben z napěňovaného polyetylenu. Odděluje konstrukci podlahy od konstrukce stěny, takže je součástí realizace izolace podlahy, a to jak tepelné, tak i akustické. Zabraňuje totiž přenosu hluku do nosné konstrukce. Zároveň tento prvek zachycuje objemové změny stavebních materiálů při teplotních změnách, především při ohřívání a chladnutí systému.

2. Příprava prostor s podlahovým topením k lití potěru

2) Prostory s podlahovým topením připravené k lití potěru.
Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami. Trubky tak lze montovat jen v daných roztečích, nejčastěji 100–150 mm.

3. Nastavení výšky litého potěru

3) Nastavení výšky litého potěru pomocí trojnožek nad předem položené části podlahového souvrství.
Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m. Také je možné výšku potěru určovat během lití pomocí přenosného stavebního laseru a odrazové tyče.

Cementový potěr nelze používat na plochy bez dilatačních, tj. smršťovacích spár. Je tedy nutné rozdělit je na jednotlivé dilatační celky dle technického listu. Dilatované plochy přitom nemají být větší než 40 m2 a poměr stran dilatované plochy nesmí překročit hodnotu 3:1. Místa provedení a umístění dilatačních spár by měl navrhovat projektant v rámci realizační dokumentace stavby, jejich umístění pak případně upřesnit přímo na stavbě. U vytápěných potěrů se spáry ve dveřních otvorech a také v zúženích půdorysu provádějí automaticky i v případě anhydritového potěru.

4. Prostor připravený pro pokládku lité podlahy

4) Ideálně připravený prostor pro pokládku lití poteru.
Takto vypadá místnost připravená pro pokládku lité podlahy. Výšku, do jaké se potěr lije, volíme podle vlastností litého potěru (pevnostní třída v tlaku a v tahu za ohybu), v případě plovoucích potěrů i podle tloušťky a stlačitelnosti izolační vrstvy pod litou podlahou (tepelná izolace a kročejová izolace) a na základě požadavku na celkovou únosnost, resp. zatížení, podlahové konstrukce.

Minimální tloušťku podlahy z litých potěrů ANHYMENT® a CEMFLOW® od skupiny Českomoravský beton pomůže navrhnout Kalkulátor tloušťky litého potěru, pomocník umístěný na stránkách www.lite-smesi.cz.

5. Příjezd speciální techniky na stavbu

5) Příjezd techiky a materiálu pro čerpání na stavbu.
Lité potěry se vyrábějí v betonárnách a na stavbu se dopravují v čerstvém stavu autodomíchávači. Využití autodomíchávačů oproti mobilním silům je výhodné, protože autodomíchávače jsou nenáročné na místo (nepotřebují manipulační prostor pro plnění a zdvih sila, pouze přístupovou cestu) a nevyžadují připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Na stavbě navíc nezůstává žádný odpad. Do velkého autodomíchávače se vejde až 8 m3 samonivelačního potěru.

6. Zkouška rozlivu

6) Zkouška rozlovu konzistence CEMFLOW.
Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Na požádání ji může provést obsluha výrobcem dodaného čerpadla nebo jiný zástupce výrobce směsi. Měřením konzistence materiálu při přejímce kontroluje zpracovatel deklarovanou kvalitu potěru. Konzistence cementového potěru se měří na navlhčené a setřené rozlivové desce pomocí maltového kužílku (Haegermannův kužel – dle ČSN EN 1015-3), anhydritové potěry se testují na suché desce. Konzistenci lze upravit i na stavbě na přání zákazníka.

Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22–26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20–24 cm pro tloušťku nad 8 cm. Maximální povolený rozliv litého cementového potěru je 28 cm. U anhydritového litého potěru se doporučuje ukládání potěru na hodnotě 24 cm rozlivu (tolerance ±2 cm, max. hodnota 26 cm). Jestliže je ukládána vrstva vyšší než 5 cm, doporučuje se pro dodržení odpovídajících vlastností potěru konzistence do 23 cm rozlivu.

7. Čerpání lité směsi na stavbě z autodomíchávače

7) Čerpání lité směsi na stavbě z autodomíchávače.
Do konstrukce se litá směs cementového potěru dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Maximální dopravní vzdálenost pístovým čerpadlem činí 150 m vodorovně nebo 30 m svisle. Anhydritový potěr je na stejné vzdálenosti čerpatelný šnekovým čerpadlem, za předpokladu použití hadic o průměru 50 mm v celé délce. Při použití hadic o vyšším průměru se obecně maximální dopravní vzdálenost zvětšuje.

8. Aplikace litého potěru

8) Aplikace litého cementového potěru CEMFLOW.
Aby se dosáhlo rovnoměrného rozmístění směsi, ukládají se lité potěry postupným naléváním kývavým pohybem z hadic na nenasákavý podklad, a to až do výše vyznačené trojnožkami.

9. Litý potěr před nivelací

9) Litý potěr Cemflow po aplikaci před nivelací.
Směs se lije vždy tak, aby se zamezilo jejímu vniknutí pod separační vrstvu. Hodnoty teplot vnějšího prostředí i prostředí stavby při ukládce a tři dny po uložení se musí pohybovat mezi hodnotami +5 a +25 °C.

10. Hutnění – hrubé urovnání lité směsi

10) Nivelace urovnání do roviny lité směsi.
Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce. Plocha se nejprve rozvlní v jednom směru, při tomto „prvním vlnění“ je nutné s hrazdou pracovat větší silou a ponořovat tyč do celé tloušťky uložené vrstvy – až na podklad.

11. Nivelace – urovnání povrchu lité směsi

11) Nivelace urovnání do roviny lité směsi.
Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru. Při tomto druhém vlnění se hrazda ponořuje zhruba do poloviny tloušťky uložené vrstvy, tedy o něco jemněji. Vlnění se musí provádět bezprostředně po nalití plochy (uložení), dokud je směs maximálně zpracovatelná. Touto cestou dochází k zahlazení nerovností na povrchu potěru.

12. Ošetřování

12) Ošetřování litého cementového potěru CEMFLOW po zpracování.
Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. Pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi. Průměrné dávkování postřiku je 0,1 l/m2. Konkrétní dávkování, případně vynechání postřiku závisí na podmínkách v místě ukládky, zejména na rychlosti vysychání potěru. Potěr je třeba první tři dny po položení chránit před průvanem i přímým slunečním zářením a prudkou změnou teplot. Anhydritový potěr se minimálně 7 dní od ukládky nesmí nuceně vysoušet z důvodu správného vyzrání, cementový potěr je nutné ponechat bez dotace energie 21 dnů.

13. Hotový povrch podlahy po zpracování do požadované roviny

13) Hotový povrch podlahy po zpracování a srovnání do požadované roviny.
Litá podlaha je pochozí po 24–48 hodinách po ukončení pokládky, částečně zatížitelná po cca 3 dnech (při teplotách 15–20 °C). V případě, že na litou podlahu bude pokládána lepená nášlapná vrstva, je třeba povrch potěru ještě přebrousit a zkontrolovat zbytkovou vlhkost potěru. Před pokládkou na vytápěné potěry se musí provést nátopová zkouška systému, který je popsána v technických listech potěrů.
 
K litým podlahám nabízí skupina Českomoravský beton zdarma technické poradenství a konzultace. Podrobné informace a kontakty najdete na www.lite-smesi.cz, případně na www.transportbeton.cz. Zkušení odborníci pomohou v rámci servisu zákazníkům s výběrem vhodného materiálu a skladby podlahové konstrukce, případně zprostředkují pokládku lité podlahy na klíč.
(komerční prezentace)

logo MessengerPoslat Messengerem