Při stavbě domu jistě neprohloupíte, pokud budete uvažovat zároveň o zahradě.  Pomoci zorientovat se vám mohou zkušení architekti a projektanti. Tentokrát jsme oslovili specialistku na zahrady a zahradní architekturu inženýrku Lenku Vyhnálkovou.

Jak vnímáte souhru profesí na stavbě a čím konkrétně může přispět zahradní architekt? 

Komplexní pohled na stavbu je určitě prospěšný a žádoucí pro všechny zúčastněné profese a následně i pro investora. Zahradní architekt může pomoci s výběrem pozemku nebo alespoň „minimalizovat ztráty“ na již zvolené parcele. Privilegium dokonalého pozemku na stavbu domu totiž není dopřáno každému, přesto je snem snad každého stavebníka. Já naopak tvrdím, že největší potenciál se skrývá právě v přehlížených pozemcích „s defektem“. Dokonale rovná obdélníková parcela ušetří sice majitelům spoustu témat k řešení, na druhou stranu jejich představa takové zahrady často zahrnuje nudný obvodový záhon bez nápadu, bez originality. Proto když se u nás v ateliéru setkáme s takzvanou „nedokonalou“ zahradou, která je třeba extrémně svažitá nebo maličká, v duchu se zaradujeme. Zase bude originální! Zase bude unikát! Takový pozemek totiž majitelé řeší právě s námi a častěji jsou otevření inovativním návrhům než v případě výše zmíněných „dokonalých“ zahrad.

Nákres řešení
Majitelé zahrady velmi netradičního tvaru si vybrali variantu řešení, kde obývací místnosti domku prostupují do zahrady a na terasách různých úrovní jsou venkovní místa k odpočinku. Úzké pruhy zahrady kolem domu systém teras opticky rozšířil. Zeleň a zpevněné plochy se vzájemně prostupují a tvary s prvky se v zahradě opakují. Řešení dovedené až do detailu dalo vzniknout několika velmi příjemným zákoutím.
Majitelé zahrady velmi netradičního tvaru si vybrali variantu řešení, kde obývací místnosti domku prostupují do zahrady a na terasách různých úrovní jsou venkovní místa k odpočinku. Úzké pruhy zahrady kolem domu systém teras opticky rozšířil. Zeleň a zpevněné plochy se vzájemně prostupují a tvary s prvky se v zahradě opakují. Řešení dovedené až do detailu dalo vzniknout několika velmi příjemným zákoutím.

Co jsou to ty obvyklé nedokonalosti, ze kterých máte radost?

Jedním z obvyklých handicapů je nepravidelný tvar. „Tady je to moc úzké, tady bude dům, tady potřebujeme parkovat auta,“ stěžuje si nešťastný majitel a točí plánem zleva doprava. A kde je tedy to místo pro zahradu? Architekte, raď! V té chvíli zapínám mozkové buňky a hledám mezi bazénem, parkováním a zahradním domkem to nejlepší řešení, které celý prostor scelí a učiní obyvatelným. V takovém případě totiž k záchraně poslouží právě zeleň, která dokáže skrýt mnohé nedostatky a naopak vyzdvihnout přednosti některých míst.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

U posezení je menší vodní prvek z provrtaných kamenných koulí. Koule se dále prolínají prostorem v blízkosti šlapákové cesty.Nedávno jsme řešili zahradu západně od Prahy, která byla právě takovým případem. Dům stojící až v zadní partii trojúhelníkové zahrady byl ze tří stran obklopen pouze pár metrů širokým volným prostorem, čtvrtá strana navazovala na dlouhý přístupový chodník od parkovacího stání. Majitelé chtěli do zahrady vměstnat krytý bazén a terasu. S úzkými prostory kolem domu si nějak nevěděli rady, a tak vyhledali odborníky. Prvním úkolem bylo do zahrady pěkně začlenit poměrně velký bazén se zastřešením. Místo pro něj bylo od začátku dané – již vyhloubený vjezd do sklepa hned vedle vstupu do domu. Proto jsme se uchýlili k jinak neobvyklému řešení. I díky tomu, že se pozemek nachází v odlehlejší části zástavby, jsme si mohli dovolit bazén před domem – podél přístupové cesty. Soukromí majitelů tu nebudou rušit náhodní kolemjdoucí. Díky doprovodu okrasných záhonů nepůsobí bazén i s navazujícím prostorem pro lehátka v zahradě nepatřičně.

Další výzva spočívala v úzkých prostorách obklopujících dům. Přišli jsme s nápadem zrušit trávníkové plochy v zadní části zahrady a zkomponovali jsme sestavu teras s různou výškovou úrovní. Dřevěné terasy pro posezení následně doplnily záhony okrasných travin a oblíbených zakrslých jehličnanů. Propojení mezi terasami tvoří cestička ze šlapáků ve štěrkovém záhonu. Použitím více materiálů se setřel efekt „nepravidelnosti“ a obě terasy jsou z domu dobře dostupné. Směs travin, stálezelených jehličnanů a vřesovištních rostlin je nenáročná na údržbu a přitom nenarušuje výhledy ze zahrady do okolní krajiny. Z potenciálně znevýhodněného pozemku se po realizaci stala zelená oáza, kde majitelé rádi tráví chvíle během celého roku.

Hovořila jste také o extrémně malých zahradách. Můžete uvést i tento příklad?

V zadní části zahrady je možné posedět v „obýváku pod širým nebem“.

To je další skvělá ukázka potenciálu onoho „nedokonalého“ pozemku. Často jsou to zahrady u řadových domů, kde jsou majitelé navíc vystaveni neustálému dohledu sousedů. Někdo by mohl namítnout, že s malým prostorem je méně práce, opak je však pravdou. Malý prostor vyžaduje dokonalé promyšlení a důraz na detail. Jen tak z něj dokážeme dostat maximum. Ne každá zahrada nutně potřebuje trávník. Pokud se majitel dokáže s takovou myšlenkou ztotožnit, nebude v budoucnu litovat. Údržba trávníku na tak malé ploše je komplikovaná, není dost místa na ukládání sekačky nebo kompostér. Proto se v takovém případě spoléháme pouze na půdopokryvné rostliny, které trávník plně nahradí. Jelikož podél plotu často není možné použít vysoké, vzrůstné druhy keřů, navrhujeme zde popínavé rostliny. Ty jsou při řešení malých prostor skvělým pomocníkem. A tak i na malém a velmi omezeném prostoru vzniká působivé zelené zákoutí pro potěchu svých majitelů i pro oko všech návštěvníků.

text: Vlastimil Růžička, Lenka Vyhnálková, foto: Michal Moučka

logo MessengerPoslat Messengerem