Termín graffiti se u nás rozšířil až po roce 1989. Do té doby se na zdech hlavně sdělovalo, kdo koho miluje, kdo je větší vůl, případně se procvičovala anatomie formou primitivní geometrie.

Po pravěkém lovci zůstaly stopy otisků rukou, jeho pravnuk po sobě zanechal skalní malby, moderní člověk dneška se prezentuje na sklech tramvají, kapotách aut a fasádách domů. Mnozí tento vandalismus dokonce označují za svobodu projevu, formu zviditelnění, ba přímo za umění. Dílem se zde podepisují lidská závist s bezohledností, lhostejnost a rádoby volnomyšlenkářství sprejerů a jiných vandalských matlalů. To ovšem přináší vrásky na čele památkářů, dopraváků a majitelů domů.

Chemické protiútoky

Moderní stavebnictví z valné části stojí na tradičních přírodních materiálech. Nezastupitelnou roli v něm ovšem hrají i moderní technologie, které přinesla hlavně chemie. Stejná nauka se proto zákonitě musí postarat i o nápravu škod páchaných samotnou vědou a... člověkem. Názorným a nepřehlédnutelným technickým problémem jsou třeba graffiti. Autoři tajných nočních produkcí se hájí oživováním šedivě nudné uniformity, pořádají tzv. umělecká klání a pečlivě vedou webové prezentace s kvalifikovanou polemikou.

Málokdo z nich zde ovšem poskytne prostor pro vyjádření protistrany, tedy dotčených a poškozených. A ačkoli je sortiment prostředků ke zhotovování malůvek poměrně omezený (barvy ve spreji, fixy, křída atd.), o to nákladnější, vynalézavější a účinnější musí být jejich odstraňovače a likvidátory.

Palety do kapsy

Nejrozšířenějším a z hlediska „praktičnosti" i nejsnadnějším způsobem nanášení barev na stěny jsou spreje. Jsou totiž snadno dostupné, nezaberou moc místa a jsou použitelné na hladké i hrubé povrchy, lze s nimi snadno měnit šířku čáry i intenzitu barvy v ploše a většinou rychle zasychají. Tyto barvy obsahují pojivo - nejčastěji organickou pryskyřici -  s pevnými částicemi barevného, většinou anorganického pigmentu. Naproti tomu fixy jsou použitelné výhradně na hladné povrchy (řezaný a leštěný kámen, kov, sklo, plasty ale i povrchově upravené dřevo apod.).

Obsahují roztok organického barviva, tzv. nesmyvatelné fixy také rozpuštěné organické pojivo. Zatímco v případě sprejů podstatnou část barvicí složky tvoří pevné částice, které dokážou proniknout  do porézní struktury kamene nebo omítky jen omezeně, v případě fixů barvicí složka rozpuštěná v kapalině snadno vniká i do mezikrystalických prostor vápence či mramoru.

Tím snadněji ulpí a pronikne pod povrch materiálů s vyšší porozitou, což je kupříkladu pískovec, opuka, cihelná struktura, omítky a mnohé další. Anorganické pigmenty (jako součást sprejů) jsou na světle velice stálé a zpravidla nelze měnit jejich chemickou strukturu bez ohrožení podkladu, organická barviva fixů je možno za určitých okolností chemicky rozložit a tím změnit jejich barevný odstín nebo je zcela odbarvit. Tyto rozdíly se projevují právě při čištění.

Prevence před graffity

Může se zdát, že problém odstraňování a prevence proti případnému poškozování povrchů sprejery je spíše problémem městských aglomerací, tedy majitelů bytových domů, veřejných budov, nádražních a prodejních hal, dopravních prostředků a dalších objektů. Praxe bohužel ukazuje, že malůvkáři v mnoha případech nepohrdnou ani novotou zářící plochou zděného oplocení nebo fasády rodinného domu. Mimo intenzívní odstraňování napáchaných škod je třeba nasadit i aktivní obranu. Nejlépe pomocí speciálních přípravků, prostředků a nátěrů. Požadavky na preventivní ochranné antigraffiti nátěry vyplývají z praktických zkušeností, publikovaných prací na dané téma a z omezených laboratorních zkoušek.

Dělení podle účinku

Důležitým kritériem je trvanlivost nátěru, nutnost obnovy při každém čištění, či naopak odolnost nátěrů při opakovaných čištěních. Toto hledisko dělí preventivní antigraffiti nátěry na trvalé (permanentní) a dočasné. Trvalé (dlouhodobé) nátěry se zpravidla nanášejí v silnější vrstvě, tvoří souvislý, málo propustný film. Z chemického hlediska jsou to hlavně nátěry na bázi epoxidových pryskyřic a polyuretanové nátěry, umožňující razantnější čistění. Dočasné nátěry je třeba po každém čistění obnovovat. Vytvářejí velmi tenký, většinou „neviditelný" film.

Z chemického hlediska sem patří hlavně vosky a deriváty přírodních polymerů, především ve vodě rozpustné polysacharidy, ze syntetických látek některé systémy na bázi polyakrylátů. Čistění graffiti se většinou provádí teplou tlakovou vodou a preventivní nátěr se odstraňuje zároveň s nápisem. Proto se po každém čistění obnovuje. Účinnost preventivního ošetření však závisí nejen na typu nátěru. Roli hraje i úprava ošetřovaného povrchu, jeho očistění, případné zpevnění, odsolení apod.

Dostatek technologických znalostí

Nevhodně vybraný či aplikovaný antigraffiti nátěr může vážně poškodit podklad - např. potlačit odpařování vody z konstrukce a tím působit zvyšování vlhkosti objektu, zvýšit nebezpeční napadení zdiva plísněmi, vyvolat nežádoucí lesk či poškodit původní nátěr povrchu materiálu, naleptat povrch plastu nebo organického skla apod.

Práce spojené i s aplikací preventivního nátěru i s čistěním (odstraňováním) graffiti vyžadují dostatek technologických znalostí a praktických zkušeností i přehled o dostupných prostředcích. Proto by je měla vždy vykonávat specializovaná firma.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

26.11.2013 | Stavba