I když to tak nevypadá, vibrace a hluk nás obklopují na každém kroku. To, že jsme si na ně většinou zvykli a nevnímáme je, neznamená, že nebudeme muset řešit důsledky, které nám mohou způsobit.

Není žádnou výjimkou, když dnes tichou vesničkou s asfaltkou vhodnou tak pro povoz tažený koňmi několikrát za den projede padesátitunová nákladní souprava. Kromě obtěžujícího hluku jsou důsledkem také popraskané zdi a základy domků stojících u silnice, sesedání pozemků, „rozvalování" zděných plotů, popraskané chodníky apod. To vše dokážou vibrace, pokud se s nimi nepočítá již ve fázi projektu do­mu.

Okolní zemětřesení

Dříve se využívala plata od vajíček, dnes speciální rozbíječe hluku.Proti vibracím, jež vzni­kají mimo budovu, se lze bránit několika způsoby. Jedním z nich je například ne­zakoupit pro stavbu svého rodinného domu „výhodně" levný pozemek na hezkém místě, který se však nachází poblíž letiště či frekventované železniční tratě apod. Pokud takový krok učiníte, pak je dobré nevybírat si typizovaný projekt domu, ale upozornit na tuto situaci projektanta a řešit ji s ním již v projektu. Existuje řada konstrukčních řešení, jež projektantovi umožní vibrace dostávající se do kontaktu s obvodovou konstrukcí tlumit a nepouštět dál.

Projektant může stav ovlivnit konstrukcí domu, jeho dilatací - rozdělením na dílčí části, použitím speciálních pryžových izolantů nosné konstrukce, či dokonce „odpérovaných" betonových pilotů nebo konstrukcí postavených nad zemí, aby se snížily kontaktní plochy. Svou roli může v ochraně před vibracemi sehrát i umístění domů, tvarování jejich půdorysů, specifické rozložení místností uvnitř domu atd. Vždy jde o individuální řešení, jež vychází ze specifičnosti prostředí.

Jednoduché triky

- Chceme-li odhlučnit interiér bytu tak, abychom co nejméně obtěžovali své okolí, pak mezi jednoduché, ale velmi účinné fígle patří položení masivního koberce na podlahu. Čím tlustší a chlupatější, tím lépe. Masa koberce dobře pohlcuje zvuk, jehož vlny se o husté chlupy tříští a ztrácejí energii k dalšímu pronikání.
- Okna a dveře se dají zakrýt těžkými, popřípadě několikavrstvými závěsy, stěny lze polepit speciálními tapetami.  
- Snižovat hluk se dá i rozmístěním více kusů nábytku, který svou členitostí rozbíjí zvuk. Všechny hranaté stoly, skříně, skříňky a poličky tak mohou nalézt své nové uplatnění jako rozbíječi zvuku.

Ochrana před vibracemi i hlukem

Počítejte ale s tím, že co jste ušetřili na pozemku, to odevzdáte na projektu a ještě více na realizaci vlastního záměru. Proto se při výběru pozemku také zajímejte na příslušném odboru výstavby, zda v urbanistických plánech není kolem vašeho pozemku plánovaná vý­znam­ná komunikace či jiná stavba, která bude vyžadovat ochranu před vibracemi i hlukem. Těžko pak žehrat na osud, že „z ničeho nic" je váš dům poblíž průmyslové zóny.

Na trhu je široký výběr zvukově- izolačních materiálů: od tlumicích panelů po speciální rouna.Na rozdíl od hluku, který lze i dodatečně snížit vylepšenými okny, postavením ochranných zdí, nadzemním zakrytím (nadzemní tunely) či budováním investičně náročnějších staveb, vibrace se u větších stavebních (urbanistických) celků dodatečně odstraňují jen problematicky. Silnici postavenou pro lehká vozidla pro těžkou nákladní dopravu zkrátka nepředěláte - musíte prostě po­stavit novou, anebo ještě lépe - odvést těžkou dopravu na silnice pro ně stavěné. Do té doby budou okolní rodinné domy a chalupy stojící už několik generací trpět a chátrat.

Domácí vibrace

Zdrojem vibrací však nejsou vždy jen faktory nacházející se mimo váš obytný prostor. Řadu z nich vytváříte sami. Příkladem jsou vibrace způsobené špatnými nebo špatně provozovanými pračkami. U starších typů, které tzv. pochodují bytem, se dá přenos vibrací do konstrukce domu alespoň částečně snížit použitím tlustých pryžových podložek. U novějších typů je nutné překontrolovat vyvážení pračky. Pokud není pračka vyvážena, může při ždímání vytvořit vibrace srovnatelné s ma­lým zemětřesením. Horší variantou je křivá podlaha, která neumožňuje do­statečné vyvážení přístroje. Pak je nutné použít podložky (většinou ze dvou protilehlých stran). Někdy ale úplně postačí naučit se do pračky dávat správné množ­ství prádla.

Špatně vyvážená pračka šíří vibrace po celém domě.Podobné „radosti" může rodině způsobovat domácí dílna, v níž kutil vrtá, řeže či brousí na neodizolované desce pracovního stolu stojícího na neodizolované podlaze. Potíže mohou způsobovat i oběhová čerpadla, trafostanice apod. Domácí vibrace mohou také vznikat špatně uloženým, resp. odizolovaným odpadním potrubím - stoupačkou nebo shozem prádla, které rezonují při každém použití kdekoli v do­mě. Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášelo do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jeho používání, ani za­chycený hluk cizí.

Silné vibrace může šířit i nesprávně usazený či špatně odizolovaný ventilátor vzduchotechniky třeba na toaletě. Jsou známé i pří­pady, kdy špatně ukotvený výkonný kuchyňský odsavač par dokázal, byl-li za­pnutý, otřásat celým domem. S takovými zdroji vibrací si většinou sami ne­poradíme, po­dobně jako s vibracemi způsobenými do­movním výtahem či pro­vozovnou s vibrujícími stroji - stačí na­příklad prádelna v domě. V těch­to případech by měli nastoupit od­borníci.

Hluk, vibrace a paragrafy

Za vibrace se označuje pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednot­livé body kmitají kolem rovnovážné po­lohy. Vibrace a rázy vnímá člověk pomocí soustavy, která ovlivňuje celkovou psychosomatickou citlivost. Je to komplexní fyziologický a psychologický vjem zprostředkovaný relativně velkým počtem různých receptorů.

Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé, nebo i škodlivé. Má negativní zdravotní, psychické, společenské i ekonomické důsledky. Za hluk považujeme někdy i běž­ný hovor, hudební produkci apod., většinou podle vztahu osoby k vnímanému zvuku.

Účinky hluku na člověka

Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem - přímým působením na sluchový orgán a vyvoláváním odvozených efektů fyziologických a psychologických. Příkladem může být zvuk komára v ložnici, který svým účinkem mnohdy překoná hluk startujícího letadla. Ale ani nezvykle nízká hladina akustického tlaku člověku nesvědčí. Až hladina okolo 30 dB bývá považována za příjemné ticho.
Působí-li hluk dlouhodobě na organismus, pozorujeme již během prvních mi­nut posun sluchového prahu. Organismus se adaptuje a hluk vnímá v menší hlasitosti. Tento adaptační děj rychle nastupuje a brzo odeznívá. Druhým stupněm je sluchová únava. Svého vrcholu dosahuje po 7 až 10 minutách. Je spojena navíc se změ­něným rozlišováním frekvenčních změn, hlasitosti a změn maskování. Odeznívá po­maleji, hodiny, někdy i den.

Od hladin 65 dB výše se začínají nepříznivě projevovat účinky hluku zejména změnami vegetativních reakcí. Při trvalém pobytu v prostředí, kde hladiny akustického tlaku přesahují 85 dB, vznikají trvalé poruchy sluchu. Současně se ve větší míře projevují účinky na vegetativní systém a celou nervovou soustavu. Bolest ve sluchovém orgánu je obvykle spojena s hladinou 130 dB. K protržení bubínku dochází při 160 dB.

Zahraniční studie připouštějí vzestup rizika infarktu myokardu u populace žijící v hla­dinách dopravního hluku nad 60 dB(A). V SRN spočítali, že při postižení 10 % bytů zvukovými hladinami nad 65 dB(A) a při prokázaném vzestupu relativního rizika na hodnotu 1,2 je hluk zodpovědný za nejméně 2 % infarktů postihujících ně­meckou populaci.

Hluk a paragrafy

Požadavky na ochranu proti vibracím jsou obsáhle definovány a rozpracovány v Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., v Nařízení vlády č. 190//2002 Sb. a ve Vyhlášce č. 137/1998 Sb., podle § 25.

Účinné hlukolamy

Hluk je pro nás „hmatatelnější" než vibrace, je pro nás totiž snazší najít jeho zdroj původu. Na rozdíl od vibrací, které vnímáme jaksi celkově, hluk slyšíme konkrétním smyslem - sluchem. Hluku se navíc můžeme bránit účinněji než vibracím.

I v případě hluku můžeme rozdělit jeho původ do několika skupin a lépe si tak ujasnit možné varianty obrany. Pokud jde o ochranu budov proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, je důležité, aby byla uplatněna systémová urbanistická opatření. Jsou to různé „zvukolamy",  od ochranných zdí a valů přes terénní vlny, zvýšené ploty až po vysazování zeleně a parkové úpravy.

Na trhu je široký výběr zvukově- izolačních materiálů: od tlumicích panelů po speciální rouna.Dalším průnikům venkovního hluku do obytného prostoru se můžeme bránit sami například volbou materiálů již při stavbě domu. Největší ochranou proti pronikajícímu hluku zvenčí by měla být vlastní stavební konstrukce domu: zdi, okna, střecha, dveře, ale i samotná prostorová dis­pozice domu či bytu. Řada moderních stavebních materiálů má zvýšené zvukověizolační vlastnosti zdiva, které pomáhají účinně snižovat vnější hluk bez nutnosti zvětšovat tloušťku stěn.

S ohledem na potlačení hluku

U novostaveb i rekonstrukcí mohou sehrát výraznou roli dnešní moderní kontaktní zateplovací fasádní systémy. Jako izolant se v nich používají desky z polystyrenu či minerální plsti, které nejenom zateplují, ale mají i výrazný protihlukový efekt. Tloušťku izo­lačních desek tedy můžeme volit i s ohledem na potřebu potlačení pronikajícího hluku obvodovou konstrukcí domu. Pokud řešíme fasádu z tohoto hlediska, pak bychom neměli zapomínat na výplně otvorů - přizpůsobit materiál a zasklení dveří a oken zvýšeným požadavkům na ochranu proti hluku.

Zdvojené obvodové zdi domu z keramických bloků s vloženou zvukovou izolací, Rw = 62–69 dB.V současné době převažuje trend zvyšování prosklených ploch do­mu, a tak volba vícekomorového prosklení a tlustších skel není vůbec od věci. Velmi účinná jsou v tomto smyslu špaletová okna. Pokud máte stará, měli byste se pokusit je co nejlépe zrekonstruovat. Po­kud okna měníte, pak stojí za to pořídit si venkovní špaletová okna opatřená vakuovým dvojsklem a jednoduché vnitřní okenice. Mají vynikající tepelné i zvukověizolační vlastnosti. Pomůže také zasklení bal­konu či lodžie tvr­zeným bezpečnostním sklem. Chránit se můžete - máte-li tuto možnost volby - i rozestavěním obytných místností uvnitř domu, kdy servisní prostory mohou tvořit hlukovou bariéru před obytnými. Složitější případy se vždy vyplatí konzultovat s odborníky.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Úpravy v interiéru

Hladinu hluku pronikajícího do domu i vznikajícího činností uvnitř domu lze snížit i řadou jednoduchých opatření, která můžete zvládnout i vlastními silami (viz rámeček na předchozí straně). Pro účinné snížení hluku existují i velmi účinné „dodatečné" stavební systémy. Například předsazené sád­ro­kartonové stěny dokážou zlepšit stávající zvukový útlum až o 12 dB při pouhých 7,5 cm tloušťky. Podlahový systém, který se pokládá pod nášlapnou vrstvu, dokáže při 18 mm tloušťky (včetně např. dlažby) ubrat 18 dB. Při použití speciálního odlehčeného lepidla lze tuto hranici dokonce ješ­tě zvýšit.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem