Do redakce přišel dotaz následujícího znění: „Rodinný dům máme odkanalizován do jímky na vybírání a jako zdroj pitné vody používáme vlastní nevyhovující studnu. V současné době jsou v komunikaci podél našeho domu budovány nové inženýrské sítě, na něž bychom se chtěli napojit novou vodovodní a kanalizační přípojkou. Co pro to musíme z hlediska povolovacího procesu udělat? S jakými problémy se při tom můžeme setkat?" Domníváme se, že tato problematika může zajímat i další čtenáře...

Odpovědi na tento dotaz je třeba hledat především v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále jen „SZ") a v zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

Přípojky z hlediska stavebního zákona

Podle § 103 odst. 1 písm. b) bodu 8. stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 metrů. Zmiňujete-li proto záměr napojit dům přípojkami na technickou infrastrukturu, budovanou v komunikaci přímo u vašeho rodinného domu, pak máme za to, že budete spadat právě pod tuto variantu povolovacího, respektive „nepovolovacího" režimu. Tedy možnosti realizovat je bez nutnosti mít k jejich provedení stavební povolení či souhlas s jejich provedením na základě ohlášení.

To však ještě neznamená, splníte-li uvedené délkové kritérium přípojek, že již nebudete mít v této souvislosti se stavebním úřadem žádného dočinění. Opak je pravdou, neboť k faktické realizaci uvedených přípojek nelze navzdory uvedenému přistoupit, aniž by si ještě předtím jejich stavebník k nim opatřil přivolení stavebního úřadu z hlediska územního plánování. To je nezbytná nutnost (nemá-li se jednat o nepovolenou, tzv. „černou" stavbu), která může mít podobu územního rozhodnutí či územního souhlasu, tedy instrumentů, jež jsou v pravomoci stavebního úřadu.

Minimálně územní souhlas

Podle § 96 odst. 1 SZ může stavební úřad místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Podle druhého odstavce citovaného ustanovení postačí územní souhlas mimo jiné v případech staveb, jejich změn a zařízení, která nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle § 103 odst. 1 a 2 SZ, tedy právě i v případech zmíněných přípojek (viz § 103 odst. 1 písm. b) bodu 8. SZ). Využití této možnosti má být pro stavebníka přínosem, o čemž však nejsem zcela přesvědčen s ohledem na to, co všechno pro to musí stavebník udělat, přestože po celou dobu setrvává v nejistotě, jak to nakonec skončí. Dojde-li totiž stavební úřad k závěru, že záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, nebo je-li třeba stanovit podmínky pro jeho realizaci, rozhodne usnesením o projednání záměru v územním řízení, které vydá ve lhůtě 30 dnů od oznámení záměru.

Náležitosti oznámení o záměru

Oznámení o záměru v území obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených v § 37 a v § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (např. z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje) a identifikačních údajů dotčených pozemků a staveb řadu příloh vymezených v § 96 odst. 3 SZ. Odkazy na všechny tyto náležitosti najdeme na předepsaném formuláři, na němž musí být oznámení o záměru stavebnímu úřadu podáno. Lze z nich zmínit ta rozhodující pro daný postup, tedy zejména závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, a souhlasy osob, které by v případě vedení samostatného územního řízení byly jeho účastníky.

Kromě toho musí žadatel zajistit, aby bezodkladně poté, co svůj záměr oznámí stavebnímu úřadu, vyvěsil informaci o tom ještě na veřejně přístupném místě nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to po dobu nejméně 30 dnů (v podrobnostech viz § 96 odst. 3 a 5 SZ, § 15 vyhl. č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení . . ., příloha č. 9 k této vyhlášce). A na konci tohoto administrativního maratonu se může budoucí stavebník dozvědět pro něho nemilou zprávu, že nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu (za 2 až 3 měsíce, ne-li ještě déle?), a že proto bude jeho záměr projednán ve standardním územním řízení.

Je územní souhlas zjednodušením?

Vzhledem k uvedenému zjevně nikoliv. Kromě toho si myslím, že stanoviska vlastníků technické infrastruktury ohledně způsobu napojení přípojek se nebudou odehrávat bez dalšího způsobem „ano, ano souhlasíme", nýbrž že z pochopitelných důvodů musí mít vždy nějaké podmínky a požadavky. Přinejmenším na způsob odkrytí a zakrytí svých zařízení a napojení přípojek na ně.

To samo o sobě (stanovení podmínek pro realizaci), však již vydání územního souhlasu vylučuje. Právě z těchto důvodů bych proto o územní souhlas na zmíněné přípojky vůbec nestál a místo toho bych přímo podal žádost o vydání územního rozhodnutí.

Ochranná pásma

Ochranná pásma se stanoví, jak již vyplývá z jejich názvu, k ochraně lecčehos, co je třeba ve veřejném zájmu chránit před poškozením.

K ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením  zákon č. 274/2001 Sb. v § 23 stanoví ochranná pásma tak, že jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně je tato vzdálenost 1,5 m,
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm je to 2,5 m,
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1 m.

K ochraně vodovodních či kanalizačních přípojek však zákon (navzdory obecnému mínění) žádná ochranná pásma nestanoví. Přetrvávající představy o tom, že např. v prostoru 1 m od vodovodní přípojky na každou stranu nelze umístit žádnou stavbu či zařízení, jsou proto liché.

Zmiňuji-li se přesto o ochranných pásmech, činím tak jen pro informaci vlastníkům nemovitostí, neboť pokud by byly jejich pozemky ochrannými pásmy staveb zasaženy, byly by zcela nepochybně omezeny i v jejich užívání. To si je třeba hlídat, nechť si každý svá práva střeží.

text: JUDr. Pavel Kumprecht, ilustrace: Pavel Dufek

Poslat Messengerem

15.04.2013 | Stavba