Jak konzumovat víno

Než ale usedneme ke stolu, abychom své víno vypili, neuškodí trochu poučení i k této věci.

Nebudeme začínat otázkou, zda pít, či nepít. Tuto věc si zřejmě každý už vyřešil sám. Odhlédneme-li od úplné abstinence, která je v naší společnosti beztoho spíše výjimkou, přistupovat k vínu je možno různě. Na jedné straně vidíme vinařského odborníka, který absolvoval chuťové zkoušky a je pravidelným návštěvníkem vinoték, výstav a vinařských trhů. Na druhé straně jsou i tací, kteří tvrdí: Je mi jedno, co piju, hlavně když se motám. Někde mezi těmito dvěma póly, ale přece jenom blíž k tomu prvnímu, je člověk, který má víno rád a chce se o něm také něco dovědět.

Vzpomeňme si, s jakou úctou a láskou přistupovaly k vínu starověké národy, na jejichž kultuře a odkazech je vybu­dována i dnešní Evropa, na křesťanství, které z chleba a vína učinilo předmět bohoslužby, na inspiraci, jíž víno bylo básníkům či hudebníkům od šerého dávnověku až po dnešní dobu. Snad se mnou budete souhlasit, že víno je vlastně kulturní hodnotou, a proto si také zaslouží kultivovaný přístup.

To, jak lidé nahlíželi na víno, vidíme z nejrůznějších citátů a přísloví, jichž je velké množství. Rád bych se zastavil u jednoho z nich: Kdo pije, neví, jak víno škodí, kdo nepije, neví, jak prospívá. Jak to tedy je? Má víno opravdu pozitivní vliv na lidské zdraví, nebo je to jen vý­mluva ctitelů dobrého moku?

Vysoký počet dlouhověkých lidí

Při rozboru této otázky narazíme na tzv. francouzský paradox - obyvatelé vinař­ských krajů ve Francii jsou daleko méně ohroženi srdečním infarktem než lidé v zemích, kde se víno pije málo. Přitom jejich strava není v žádném případě dietní a sportům se také příliš nevěnují. Také ne­ní bez zajímavosti, že právě země s roz­vinutým vinařstvím mají tradičně vysoký počet dlouhověkých a až do stáří aktivních lidí. Bulharsko nebo kavkazské země jsou toho dokladem.

Dnes již víme, že to není náhoda, příčinou je obsah antioxidantů, u nichž byl pozitivní vliv na lidské zdraví vědecky prokázán. Jedním z nejúčinnějších je resveratrol, který je obsažen nejen ve víně, ale i v ovoci s modrým barvivem ve slupce, např. v hroznech a švestkách, ale přítomnost alkoholu jeho účinky podněcuje. U vín je obsah antioxidantů různý, záleží na délce vegetace a na způsobu zpracování. Nejvyšší obsah byl zjištěn u vín chilských. Naučíte-li se vyslovit název této látky bez škobrtnutí, budete mít ve společnosti jistě úspěch.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Zdravotní účinky vína

Nelze říci, že by se už v dávných dobách vědělo o zdravotních účincích vína, ale ví­no, a zvláště jedna jeho složka, totiž alkohol, sloužilo k přípravě léků velmi často. Do dnešní doby přetrvala příprava vermutů jako vín s vyš­ším obsahem alkoholu a výluhem z koření a bylin. Z farmaceutického oboru zde došlo k zajímavému přesunu do sféry kulinární.

Dokonce i 19. století se svým rozvinutým hnutím za abstinenci nepopíralo zdravotní účinky čerstvých hroznů. V této době lidé často zajížděli na podzim do vinařských oblastí, podobně jako se jezdí do lázní, aby absolvovali hroznovou kúru za účelem očisty organismu. Pokud by někdo potřeboval na váze pár kilo přibrat (ač je to s podivem, i takoví lidé mezi námi žijí), doporučovalo se jíst stravu s vysokým obsahem bílkovin doplněnou vinnými hrozny.

Víno a jídlo

V poslední době bylo vydáno mnoho publikací, které se zabývají zásadami har­monie mezi vínem a jídlem, proto jen v krátkosti zmíníme všeobecné zásady: Ke světlým masům (rybí, drůbeží, telecí), také ke svět­lým omáčkám a čerstvým světlým sýrům patří vína bílá. K tmavým masům, jako je hovězí a zvěřina, patří víno červené. Samozřejmě jsou i výjimky - k některým mořským rybám s tučnějším masem je lepší víno červené ne­bo se k nám též dostal francouzský zvyk pít ke kuřeti sušší víno růžové. Každopádně by se mělo dosáhnout harmonie tak, aby se víno a jídlo navzájem doplňovaly.

Méně často už se člověk doví o tom, k čemu se víno nehodí. Rozhodně ne k vep­řovému masu s kysaným zelím (tady jedině pivo), dále pak k jídlům vaječným, k zavařeninám, zmrzlině, čokoládovým polevám, k jídlům ochuceným octem. Červené víno se nesnáší s plody moře, ve kterých zůstala slaná mořská voda.

Více článků z rubriky ZAHRADA na Dumabyt.cz.

Fatální následky

Ve všeobecnosti lze říci, že víno podá­vané k jídlu vytváří nejen harmonický soulad obou složek výživy, ale pomáhá vytvořit přátelskou pohodu a může zlepšovat i rodinné vztahy. Navíc v rodinách, kde jsou děti zvyklé na víno jako na běžnou součást stolování, si k němu vytvoří přirozený vztah, a tak je nenapadne osla­vit své osmnácté narozeniny tím, že se opijí, a už teprve ne, aby zkombinovaly dvě nebezpečné věci, totiž alkohol a řízení auta, což mívá velmi často fatální následky... Tím samozřejmě nedoporučuji podávání vína dětem, bylo by to protizákonné jednání. Stejně tak by se měli vyvarovat pití vína lidé, jejichž práce je náročná na soustředění (dnes to ne­jsou zdaleka už jen řidiči) a samozřejmě těhotné ženy.

Tím se také dotýkáme tématu, kterému bych se raději vyhnul, ale nelze zakrývat oči před skutečností, že člověk může pití alkoholu propadnout. To je ale už případ patologický a smutný zároveň. Takovému člověku už také víno zpravidla pře­stá­vá stačit a uchyluje se k tvrdému alko­holu. Zkušenost nás učí, že pije-li někdo svou denní dávku vína, řekněme 2-4 dcl k jídlu, necítí potřebu svoji dávku zvyšovat. Umírněná spotřeba vína je např. ve Francii považována za prostředek prevence alkoholismu.

Jak si víno stojí v porovnání s jinými alkoholickými nápoji?

Pivo, u nás rovněž tradiční nápoj, má typicky hořkou chuť a obsahem chmele napomáhá trávení. Nižší obsah alkoholu (3-5 %) bývá kompenzován tím, že se pi­je ve větším množství, což zatěžuje ledviny. Také poměrně vysoký obsah kyseliny močové může vést k onemocnění dnou. Alkoholické nápoje o vysoké koncentraci byly původně užívány jako léčiva, a proto by se k nim mělo také jako k lékům přistupovat - pít v omezeném množství a pozor na předávkování!

text: Pavel Kukal, foto: archiv

Poslat Messengerem

29.12.2015 | Zahrada