Kov v zahradní architektuře

Zahrada

Fotogalerie:

Současná doba přeje odvážným. Přestože si lidé do zahrad nejčastěji pořizují dřevěné zahradní doplňky, je dobré užité mantinely opustit a podívat se po něčem neobvyklém. Můžete si vybrat téměř jakýkoli materiál. Důraz se klade na vtip a nápad.

Historie kovu je poutavá, prochází dějinami lidstva. Na jedné straně nové vynálezy zlepšují životní podmínky a usnadňují práci, na straně druhé kolem nich tečou potoky krve. Kovy sloužily především jako pracovní nástroje a zbraně, krása vznikala jen jako ohromný luxus. Luxusem je i zkrášlit zahradu, aby nám v ní bylo ještě lépe.

Pohádková procházka historií

Jsou to už tisíce let, co člověk poprvé vyrobil kus železa. Ten pak nasadil na násadu a začal si „okopávat" svoji první „zahrádku".

Je tomu několik století, co společnost dam a kavalírů přecházela přes litinový můstek a mířila k litinovému zahradnímu altánu na konci parku na odpolední piknik.

Je tomu pár desítek let, co si farmář John Frusciante v Nebrasce zálibně prohlížel svůj nový, právě dokončený velkoskleník nejmodernější konstrukce z hliníkových prutů.

Je tomu několik let, kdy senátor Wright slavnostně stiskl spínač, jímž v městském parku v Sydney spustil novou nerezovou „zpívající" světelnou fontánu, plně řízenou elektronikou.

Ve stejnou dobu bylo v zahradách v centru Paříže představeno veřejnosti ocelové umělecké dílo. Téměř na počátku „pařížského diametru" - to znamená velké osy - bylo v Tuilerijských zahradách instalováno jednoduché prostorové mezikruží symbolizující sjednocení i pohyb vpřed.

Od teorie k praxi

Výše uvedené příběhy ukazují, že použití kovů v zahradní architektuře má velmi dlouhou tradici a velkou rozmanitost - technikou počínaje a uměním konče. Počínaje drobnými předměty a prvky a konče grandiózními stavbami skleníků, zimních zahrad a paláců...

Pergoly, altány, skleníky, mosty, vodní nádrže, fontány, mříže všech možných funkcí, treláže, patníky, obrubníky, dlažby, vyhlídky, oplocení a samozřejmě sochy.

Ještě nedávno se použitý materiál omezoval na tradiční litinové konstrukce nebo železo. Současná společnost ale používá nesmírně rozvinuté technologie, které se nabízejí při tvorbě zahrad, parků a drobné architektury. Zahrnují právě i velkou škálu kovových materiálů a jejich povrchových úprav.

Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz.

Ocel a její možné povrchové úpravy

Ocel můžeme natírat ochrannými nátěry nebo dokonce soustavami nátěrů bezbarvých či v rozsáhlé barevné škále. Dá se ošetřit práškovými vypalovacími barvami (komaxit) v celé barevné vzorkovnici RAL.

Může se také ošetřit žárovým zinkováním nebo dalšími druhy galvanických úprav kovů (chromování, fosfátování, moření) nebo šopovat, což je nástřik jiným tekutým kovem. Další možnou úpravou je tradiční kovářské grafitování (nátěr směsi grafitu a rozpouštědla). Velmi moderní a nesmírně oblíbenou verzí je ocel upravená tak, aby na povrchu záměrně zkorodovala, čímž se vnitřní masiv oceli uzavře před dalším pronikáním koroze (Corten, Atmofix).

Nerez a jeho povrchové úpravy

Na rozdíl od běžné oceli nebo železa nepotřebuje úpravu povrchu z důvodu zlepšení fyzikálních vlastností kvůli životnosti. Jde pouze o různá estetická vnímání povrchu materiálu.

Nerezové prvky se upravují nejrůznějšími stupni brusů a jejich provedením v závislosti na očekávaném vizuálním působení. Dále se používá leštění, pískování, kuličkování...

Hliník a jeho povrchové úpravy

Jednou z častých úprav hliníku je eloxování (elektrolytická oxidace). Při tomto procesu se povrch pokryje vrstvou nekovového charakteru z oxidů hliníku. Tvrdost povrchu se blíží korundu a je odolný vůči korozi i mechanickému poškození. Finální úprava je pak přírodní nebo v mnoha barevných odstínech. Podobně jako ocel se dá hliník upravit práškovými vypalovacími barvami (komaxitem) v barevné škále celého vzorníku RAL (je možná širší barevná škála než u eloxování).

Jak si vybrat vhodný materiál

Výběr vhodného materiálu pro váš záměr závisí na mnoha parametrech, ale určitě byste měli využít rady odborníků - architekta nebo zkušeného kovovýrobce, nejlépe však obou.

Jak si vybrat správný kov do zahrady

Typ a prostředí stavby

Záleží na objektech, k nimž je zahrada komponována. Někdy chceme, aby zahradní prvek co nejvíce korespondoval s historií, materiálem a řemeslem svého okolí. Ke statku jihočeského baroka jen málokdo zvolí high-tech konstrukce, a naopak v prostředí kancelářských budov s celoskleněnými fasádami bude romantická stavbička působit nemístně. Jindy se odvážíme naprosto opačného přístupu vedeni filozofií kontrastu v přesvědčení, že dnes nemůžeme myslet, a tudíž ani tvořit stejně jako naši předci před sto dvěma sty lety. Nezbytné jsou cit, pokora, a naproti tomu využívaní současné techniky a avantgardní přístupy. Jak je skloubit? Takové úvahy bývají tou nejtěžší úlohou a nemají nikdy jasný výklad. Rozmanitost lidského vkusu je nekonečná.

Finanční náročnost materiálu, jeho zpracování a pozdější údržby

Obecně můžeme směle prohlásit, že čím je kvalitnější výrobek, tím menší obtíže potom přináší jeho užívání. Kvalita má ovšem vliv na cenu. Stejně tak se na ceně projeví i to, jestli použijete typové řešení výrobce, nebo si „vymýšlíte".

Účel a design samotného zahradního prvku

Zde platí to samé jako v kritériu jedna. Při plánování prvků drobné a zahradní architektury je vždy dobré dlouho přemýšlet a pomocí literatury nebo osobně se seznamovat s různými postupy myšlení tvůrců již realizovaných věcí. Je dobré se poučit jak z realizací výborných, tak i těch nepovedených. Cílem je výtvarný dojem i technická funkčnost.

Dostupnost zpracovatelských firem

Ocelovou konstrukci jednoduchých tvarů a při použití běžných pracovních postupů zvládne každý pečlivý zámečník. Nerezové a hliníkové konstrukce už jen specializované firmy s příslušnými zkušenostmi a strojním vybavením, zvlášť když se jedná o tvarově nestandardní výrobky. Počítačově řízené obráběcí stroje jsou dnes nutnou podmínkou pro přesnou práci kovozpracovatelů. Náročnost výrobního procesu má samo sebou vliv na cenu.