Nové trendy pro zahrady - II. díl

Nové trendy v zahradní architektuře pro nadcházející rok a některá zajímavá řešení představují renomovaní zahradní architekti a realizátoři.

Položili jsme jim čtyři otázky:

1) Jaké trendy budou provázet letošní rok v oblasti rodinných zahrad?

2) Lze hovořit o typické české zahradě v závislosti na klimatických podmínkách či dostupnosti rostlinného materiálu?

3) Co považujete za nejdůležitější při navrhování a budování zahrad u novostaveb?

4) Můžete uvést nějaký významný zahradnický počin v minulém roce?

1. V oblasti tvorby zahrad lze i do budoucna počítat s cílem vytvářet takové prostředí, které umožňuje maximální pobyt, svobodu a odpočinek. V posledních letech stále více tíhneme k jednoduchosti s využitím přírodních daností terénu a okolí – lze říci k trendu návrat k přírodě. To se projevuje již v terénních úpravách a terénní modelaci. Výběr rostlinného materiálu bude zaměřen na původní druhy rostlin a jejich kultivary. V zahradách by se neměly objevovat výsadby zeravů (Thuja), zvláště jako živé ploty a stěny. Vedle travního porostu se budou objevovat i květinové louky. Zahradně-architektonické prvky se soustředí v přímé návaznosti na dům nebo obytnou terasu. Vodní plochy budou prezentovány stylizací přírodních prvků. Koupací bazény do jisté míry nahradí přírodní koupací jezírka. Vybavení zahrad se bude odlišovat podle společenského postavení investora. Určitě budou vznikat zahrady náročněji zakládané, zahrady se vzrostlými dřevinami, drnovaným trávníkem, dlažbami z přírodního kamene, zahrady s uměleckými doplňky…

2. Samozřejmě ano. Na rukopisu se podílí krajinný ráz. Česká krajina může být v mnohém vzorem pro zahradní tvorbu, například přírodní vřesoviště, horské terény, vodní plochy atd. Charakter zahradní tvorby ponejvíce ovlivňují požadavky investorů, někdy ne zcela kladně, zejména v oblasti výběru rostlinných druhů. Výsadba palem, blahočetů (Araukaria), zeravů a dalších dřevin z klimaticky zcela odlišných podmínek českou krajinu nereprezentuje. Charakter naší české zahrady lze velmi dobře pořídit z dostupného sortimentu rostlinného materiálu. Ne vždy však tomu odpovídá styl a způsob řešení. Projektování zahrad vyžaduje svědomité studium a znalost zahradnického oboru jak v oblasti rostlinného materiálu, tak zahradní tvorby.

3. Příkladem kvalitního a inspirativního řešení může být například Dendrologická zahrada v Průhonicích.

4. Každoročně dochází k realizaci mnoha menších i rozsáhlých zahradních úprav. Osobně považuji za velmi přínosné každoroční pořádání soutěží o nejlepší park a nejlepší zahradu. Tyto významné soutěže pořádá Svaz zakládání a údržby zeleně. Pomocí svazového časopisu se pak vynikající zahradněarchitektonická díla dostávají do povědomí širší veřejnosti. 

1. Mám-li se pokusit určit vývoj podle zahraničních zahrad, pak předpokládám rozšíření zájmu o ekozahrady v různých podobách. Ať už jsou to zahrady, které propagují udržitelné hospodaření v duchu směsí produkčních a okrasných rostlin, ve kterých je patrná snaha o snížení náročnosti a návrat k přírodě blízkým společenstvům, nebo to jsou jednotlivé zakomponované prvky ekozahrad: hmyzí domečky, ptačí budky a krmítka, roští pro ježky, výsadba rostlin pro užitečný hmyz, ale také výsadba rostlin, které mají vícerý užitek: například okrasný i ovocný. Jednotlivé prvky jsou pravděpodobně dostupnější a předpokládám, že se mnoho rodin s dětmi rozhodne do své zahrady zakomponovat něco nenáročného z repertoáru ekozahrad.

2. Naše zahrady (stejně jako zahrady v jiných klimatických oblastech) budou vždy vycházet z místních podmínek. Nejviditelnější je to na sortimentu rostlin, který se může v našich zahradách objevovat, v menší míře je nutné se přizpůsobit materiálově (např. nemůžeme používat terakotu). Sortiment rostlin závisí na jejich nárocích, odolnosti vůči mrazům a dostupnosti. V nabídce je stále velký prostor pro zlepšování, přestože za několik málo posledních let se sortiment rostlin u nás rapidně rozšířil a jsou již dostupné nové kultivary s výbornými vlastnostmi, spolu s tradičními osvědčenými rostlinami. Díky tomu mohou být české zahrady druhově bohaté a zároveň jedinečné kombinacemi rostlin a materiálů. Tím bezesporu získávají svůj vlastní rukopis.

3. Zahrady blízké moderní strohé architektuře jsou druhým současným trendem vedle ekozahrad. Vládne v nich řád a geometrie a jejich výhodou je, že mohou být v geometrických liniích upraveny na malém i větším prostoru. Také se v nich dají uplatnit pro zahradu netradiční materiály – kov, sklo, plast, čímž zahrada získá velmi elegantní vzhled souznící s architekturou.

4. Ztotožňuji se s hodnocením poroty Svazu zakládání a údržby zeleně v soutěži Zahrada roku 2013, líbí se mi především zahrady umístěné na prvním a druhém místě, protože se nesou v duchu bohatých přírodních výsadeb. Za velmi nápaditou a celoročně zajímavou považuji zahradu v Lelekovicích u Brna. 

1. Nemyslím si, že v zahradách lze hovořit o trendech v horizontu roku. Zahrady jsou živé organismy, které se vyvíjejí v delší časové ose a nepodléhají tak častým změnám jako například bytový design. Nicméně zcela jistě můžeme určitý vývoj sledovat. Do zahrad se vracejí trvalky, stoupá obliba okrasných trav, stále více se pěstují i keře a stromy s jedlými plody a zelenina. Divoké výsadby kontrastující se strohými formálními prvky efektně doplňují kvalitní architekturu. Velmi silným trendem posledních let je také udržitelný rozvoj – péče o zahradu s minimálním použitím chemických přípravků a rašeliny, retence a využití dešťové vody, výsadby poskytující dostatek potravy a zimní útočiště včelám, motýlům a dalším drobným tvorům. Dá se tedy říci, že trendem jsou moderní přírodní zahrady.

2. Vzhled zahrady je vždy do značné míry ovlivněn tím, co v ní roste. Nicméně se obávám, že rukopis současných českých zahrad je poznamenán bezradností majitelů. Bez jasného konceptu si přinášejí ze zahradních center to, co zrovna v tu chvíli kvete a nejlépe vypadá, a protože nemají mnoho možností, jak si v tomto směru tříbit vkus, berou zavděk otřepaným klišé v podobě hromad kůry a kamení, do nichž sem tam zasadí nějakou tu rostlinku. Ke slovu se dostává i tradiční česká květnice ve smyslu trvalkového záhonu nebo zahrady v přírodním stylu. Myslím si, že jak uživatelům, tak tvůrcům českých zahrad chybí větší popularizace kvalitní zahradní tvorby. Proto vítám jakoukoliv iniciativu v tomto směru.

3. U novostaveb může být skutečně velkým plusem, pokud investor přizve zahradního architekta buď ještě před započetím stavby, nebo alespoň v jejím průběhu. Mohou se tak na lecčem domluvit včas. Dům i zahrada by měly být již od začátku koncipované v pevném souladu. Investor navíc může ušetřit nemalé peníze tím, že terénní modelace a úpravy, případně drobné stavby jsou prováděny zároveň se stavbou domu, kdy je na stavbě ještě těžká technika a příslušné profese.

4. Za velmi dobrý počin považuji Víkend otevřených zahrad, který umožňuje široké veřejnosti nahlédnout do jinak nepřístupných zahrad, případně je láká i do těch veřejně přístupných. Doufám, že počet krásných a zajímavých zahrad, které bude možné tímto způsobem v budoucnu navštívit, poroste a přispěje tak ke tříbení vkusu v oblasti zahradní tvorby u nás.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv autorů

Poslat Messengerem

05.03.2014 | Zahrada