Živé ploty jsou velmi často nejlepším řešením, jak ohraničit své království, uzavřít se zrakům okolního světa a přitom nebudovat další technické bariéry. Pohledové odclonění po celý rok vytvoří stálezelené živé ploty a také univerzální habr.

Bíle kvete i Skimmia japonica, ale již časně na jaře.Krajina je v posledních desetiletích stále více rozdělována a oddělována různými zábranami a neprůchodnými překážkami. Nic nového, pozemky bývaly vyznačené i dříve, vždy v historii půda a stavby někomu patřily a rozlišovalo se, čí jsou a kdo na ně může vstoupit. Často však pole a zahrady dělily meze a pásy křovin, které nejen dovolovaly volný pohyb zvířat krajinou, ale nabízely úkryty, hnízdní možnosti a často i působily pěkně, krajinu tedy spíše obohacovaly. To nelze říci o dnešním způsobu oplocování a oddělování - o různých betonových zdech, drátěných plotech, plechových bariérách, které způsobí, že je naše okolí neprostupné, neprůhledné a někdy až nepřátelské.

Neopadavé ploty mají své výhody

Vhodným přírodním řešením jsou živé ploty. Mohou být různé, buď přísně stříhané do tvaru, nebo volné, omezené jen svou konečnou výškou a šířkou. Některé naznačují ohraničení jen velikostí po kolena, jiné jsou hustou dvoumetrovou živou zdí. Někdo má raději jednopruhové pásy, jiný dá přednost volnější výsadbě složené z různých druhů dřevin. Žádané jsou ploty jehličnaté i listnaté, stálezelené i opadavé.

Květy Prunus laurocerasus rozkvétají koncem jara.Stálezelené ploty mají výhodu celoroční neprůhlednosti a zeleně. Volí je hlavně majitelé zahrad v okolí rušnějších ulic a hlavních silnic, neboť pohlcují hluk a prach neustále, v každém ročním období. Hodí se spíše do měst, kde se cení každá zelená plocha a kde je v zimě olistěný keř aspoň malým kontaktem s přírodou. Roli hraje také větší potřeba soukromí na malých pozemcích mezi velkým množstvím lidí. Druh dřeviny je třeba vybrat podle konkrétního pozemku a jeho vlastností, živý plot by měl splnit na daném stanovišti vaše očekávání, v úvahu musíte brát i jeho odolnost.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Jehličnany v řadě

Správný výběr dřeviny je nejdůležitějším momentem. Některé druhy do nízkého kompaktního tvaru „znásilnit" nejdou. Těžko budete vysazovat plot z douglasek, které patří mezi nejvyšší stromy světa. Jiné jehličnany jsou pro řez jako stvořené (zvláště když pomohou šlechtitelé a vyberou zakrslé a kompaktní formy). K nejvhodnějším rodům patří tis (Taxus) a cypřišek (Chamaecyparis), v některých případech i zerav (Thuja), smrk (Picea) a další.

Plody oblíbeného jehličnanu Thuja orientalisZerav patří k nejčastěji používaným jehličnanům, nedorůstá příliš velkých rozměrů a stříhání zvládne bez potíží. Hodí se do městské zástavby a je oproti ostatním dřevinám velmi levný. Roste neobyčejně rychle, stejně rychle však i stárne, řídne a „pelichá" odspodu. Hodí se tam, kde je potřeba velmi rychlý efekt, ale po osmi až deseti letech začne plodit a nehezky stárnout bez možnosti účinného zmlazení. Vzhledem podobný cypřišek roste a stárne o něco pomaleji.

Tis lze tvarovat do různých ornamentů

Je vhodný na vysoké husté ploty (1 až 3 metry). Stříhají se jen jednou v roce, koncem června, nedoporučuje se ale zasahovat příliš hluboko do starého dřeva.  Tis je naopak spíše stínomilný, v přírodě se objevuje jako podrostová dřevina listnatých lesů. Roste mnohem pomaleji a pěkný plot začne tvořit až po několika letech, při dobré péči však zůstane krásný mnoho desítek let. Tis lze tvarovat nejen do pásu plotu, ale i do různých koulí, ornamentů a zvířátek, jak občas vídáme v zámeckých parcích. Pokud se chystáte kupovat sazenice, je dobré se zeptat zahradníka na způsob množení (zdali prodávané rostliny nejsou jen řízkované z jedné matečné rostliny).

Tmavá zeleň listů druhu Prunus laurocerasus pěkně doplní řídký laťkový plot.Pokud chcete, aby tis plodil, je potřeba pořídit si samčí i samičí rostliny, jinak se pochopitelně krásných rudých bobulek nedočkáte. Smrky jsou dřevinami vlhkých podhorských a horských lesů a v suchém městském prostředí teplé nížiny se jim dařit nebude. Zabírají také dost místa na šířku a dovolit si je mohou především majitelé větších pozemků v deštivějších oblastech podhůří a vysočin. Je nutné počítat s tím, že smrkový plot poměrně účinně odděluje, ale pohledově příliš nezakrývá.

Listnáče stále zelené

Z listnatých neopadavých keřů se nejčastěji setkáváme s ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) nebo se zimostrázem vždyzeleným (Buxus sempervirens). Ptačí zob je naše domácí dřevina v podrostech listnatých lesů teplejších oblastí a dorůstá málokdy do výšky více než dva metry.  Zimostráz je keřem ze Středomoří, kde obývá skalnaté stráně a svahy na slunci i ve stínu. Oba keře jsou výjimečně odolné a přizpůsobivé, snášejí městský smog, sucho i nekvalitní půdu. Nevýhodou je poněkud fádní vzhled, ptačí zob sice v červnu a červenci kvete bílými květenstvími, ale černé drobné plody potěší spíše ptáky než naše oko. Oba druhy lze stříhat velmi dobře a přesně do stěn a přesných tvarů.

V podhorských a lesnatých oblastech se k venkovským domkům dají použít i ploty ze stříhaného smrku.Zimostráz zůstává velmi pěkně hustý celoročně, ptačí zob je po ostříhání řidší a průhlednější. Zajímavě vypadá živý plot ze stálezelené bobkovišně lékařské (Prunus  laurocerasus), pocházející z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. U nás ji známe jen jako nižší keř, ale v teplejších podmínkách dorůstá velikosti malého stromu vysokého 4 až 6 m. Má krásné temně zelené kožovité listy a je spíše stínomilná. Hodí se jako volnější živý plot v podrostu pod vyššími stromy nebo do vlhčích tmavých dvorků a severně orientovaných zahradních zákoutí. Do přesných pravidelných tvarů se stříhat nedá, ale půvabně doplní drobnolisté dřeviny ve vícepruhových plotech.

Skimmie japonská se hodí pro oživení

Podobně lze hovořit i o teplomilném keři, jímž je skimmie japonská (Skimmia japonica), který se hodí mezi jiné druhy pro oživení. Dorůstá výšky asi 1,5 m (ale prodává se množství nižších odrůd, které se hodí spíše do nádoby na balkon), kvete časně zjara a během podzimu a zimy krášlí keře rudé plody. Nesnáší přímé slunce.

Tradiční stálezelenou dřevinou na stříhané plůtky je zimostráz (Buxus).Z dálného východu pochází i aukuba japonská (Aucuba japonica) s pestrými listy, která má velmi podobné nároky na stín a stálou půdní vlhkost jako skimmie, ostatně velmi jim to sluší také ve společné výsadbě. Živý nemusí být jen plot, ale zazelenat se může i zídka či zeď. Můžete ji nechat porůst břečťanem Hedera helix nebo brslenem Eonymus fortunei, z opadavých lián lze vysadit na větší plochy i přísavník (Parthenocissus).

Univerzál habr

Kromě stále zelených listů v sobě nabízí ty nejlepší vlastnosti starý dobrý český habr obecný (Carpinus betulus). Je neprůhledný i v zimě, protože staré listy zrezaví, ale na větvičkách vydrží až do jara - opadávají až těsně před rašením nových listů. Krásně se tvaruje, stříhá se jednou ročně (v červnu) nebo dvakrát (v únoru a červnu). Daří se mu na slunci i v polostínu, roste v půdách kyselých i zásaditých, spíše sušších, ale toleruje i vysokou spodní vodu. Ocení ho také milovníci ptactva - hustou houštinu větví milují drobní zpěvní ptáci a s oblibou v něm hnízdí.

text a foto: Romana Rybková

logo MessengerPoslat Messengerem