Tropická zahrádka

Okrasné rostliny z tropických a subtropických zemí to u nás nemají lehké. V bytech a domech je většinou příliš sucho, sem tam je zapomeneme zalít a nejhorší to bývá v zimě - nedostatek světla rostliny opravdu potrápí. Na jaře obvykle vypadají jako po nemoci a než se vzpamatují, je další zima na dohled.

Existuje velmi jednoduché a elegantní řešení. Některé pokojové rostliny je možné na léto přemístit z místnosti na zahradu, balkon nebo terasu a dopřát jim dostatek vzduchu, vlhkosti a živin. Zdaleka se nehodí pro všechny druhy, ale mnohé úplně pookřejí a zakrátko se odmění novými listy nebo poupaty. Venku se také snáze rostliny zbaví škůdců, lze je chemicky ošetřit i přípravky, které jsou v bytě škodlivé a mnohé „breberky" zmizí samy jen změnou klimatu nebo zásluhou drobných venkovních predátorů.

Rychle v kondici

Vzdušná venkovní vlhkost je totiž vyšší, především od večera do rána, kdy se vytváří rosa. Střídání odlišných denních teplot a vlhkosti je přirozenější než stálé bytové podmínky a rostliny mnohem lépe regenerují a dostávají se do kondice. Nemalý vliv má i ultrafialové záření a měkká dešťová voda bez chlóru.

Jednodušší je i péče, na zahradě můžete rostliny postříkat hadicí nebo mezi ně umístit zahradní rozprašovač a jen otočit kohoutkem místo zdlouhavého zalévání konvičkou. Rostliny také nemusí mít misky pod květináči, takže voda volně odtéká a kořeny nestojí ve vodě, což většině rostlin také příliš neprospívá.

Ne pro milovnice prádelny

Zdaleka ne všechny rostliny však „venčení" uvítají. Pobyt venku přes léto nesnesou rostliny z džungle tropických nížin, kde trvale panuje hodně vysoká vzdušná vlhkost i teplota, tedy klima „prádelny".

Z častěji pěstovaných rostlin to jsou například některé druhy láčkovek, orchidejí, hodně teplomilných begónií a bromélií, krotóny, drobné vlhkomilné palmy, kapradiny s jemnými listy, áronovité aglaonemy, alokázie, filodendrony a další. Ale pro většinu rostlin se vhodné místečko v zahradě najde, podle nároků buď zastíněné, nebo více na slunci.

Na slunce se však musí dávat pozor, rostliny jsou z bytu zchoulostivělé a snadno se spálí - to se týká i kaktusů a sukulentů. Je nutné nejprve celou rostlinu zastínit a postupně pomalu na slunce zvykat, spáleniny se projeví jako velké hnědé skvrny odumřelé tkáně, může zhnědnout růstový vrchol s mladými citlivými pletivy, celé listy nebo i celá rostlina.

Zvyklé na extrémy

Nejvhodnější jsou rostliny ze sušších oblastí tropů i subtropů nebo z vyšších nadmořských výšek. Jsou zvyklé na občasné extrémy, chladnější noci a výkyvy teplot. Velmi dobře lze letnit kaktusy a různé sukulenty, například rody Agave, Aloe, Echeveria, Aeonium, Crassula, Adenium, Kalanchoe, Pachypodium a Yucca. V zahradě se přes léto daří i keřům a menším stromům, pobyt venku prospěje ibiškům a příbuznému rodu Malvaviscus, většině fíkusů a cykasů, kaméliím, citrusům, okrasným lilkům, z vytrvalých bylin pak dračinkám, klíviím, mučenkám, banánovníkům nebo rodům Aspidistra, Asparagus, Mandevillea, Coleus či Zantedeschia.

Pravidelně zalévat

Překvapivě dobře venku prosperují, jen kromě hodně teplomilných druhů, i mnohé orchideje. Spokojené jsou rody Oncidium, Cymbidium, Laelia, většina druhů z rodů Dendrobium, Epidendrum a Cattleya.

A přímo skvěle se venku daří drobným stříbřitým broméliím rodu Tillandsia. Epifytní rostliny (nekořenící v půdě) můžete třeba zavěsit na strom, kde jsou lehce přistíněné listím.
Pokud je budete pravidelně zalévat a občas přihnojíte tekutým hnojivem na list, na konci srpna se budete divit, o kolik přirostly.

text a foto: Romana Rybková

Poslat Messengerem

25.04.2013 | Zahrada