Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Zahrada na motivy Dálného východu
Majitelé se nechali inspirovat japonskou zahradou, ale tvořili ji podle svých představ. Výsledkem je nádherná oáza klidu, která připomene uplynulé letní dny a dodá inspiraci pro nový zahradnický rok.
Malá vesnice ve Středočeském kraji v okrese Kladno byla odpradávna zemědělskou obcí. Rovinatý povrch v mělkém údolí Dolanského potoka, níže po proudu známějšího pod jménem Zákolanský, který se dále vlévá do Vltavy, nabízel dobré podmínky pro založení zahrady i pro klidné rodinné bydlení.
Malebný kraj na manžele Vašákovy zapůsobil. Rozhodli se téměř okamžitě: „Celý náš profesní život je svázán se zahradami a vodou, a to zcela jistě ovlivnilo i volbu této lokality,“ říkají s úsměvem manželé, kteří se profesionálně zabývají zahradními jezírky a čištěním vody.
Inspirace přírodou
Převaha polí a lesů, krása luk a pastvin vzniklých dlouholetým spolupůsobením člověka a přírody lákají stále nové a nové rezidenty a původně malá vesnice se rychle rozrůstá. V posledních letech se také tady cíleně zvyšuje zalesňování pozemků listnatými dřevinami, které zlepšují stav půdy a hlubším zakořeněním lépe odolávají větru.
Manželé Vašákovi koupili v obci Dolany u Kladna stavební parcelu o rozloze bezmála 3 000 metrů čtverečních – původně to bylo pole, proluka mezi zástavbou v obci. Svoji vysněnou zahradu budovali s největší péčí a trpělivě po částech. Nejprve navezli rašelinu a písek, ze sousedního statku jim půjčili potřebnou mechanizaci a proces úpravy pozemku mohl začít. Vytoužená přírodní scenérie po vzoru japonských zahrad měla být součástí stylového rodinného domu s přirozeným začleněním do okolí.
„Představu o tom, jak by měl náš budoucí dům se zahradou vypadat, jsme s manželem měli. Oslovili jsme několik vcelku renomovaných architektů, ale teprve až projektantka z blízkého okolí nám vyšla vstříc a nic nám nevnucovala. Návrh jsme si nakreslili sami,“ vypráví paní Jitka Vašáková.
Projekt „handmade“
S výslednou realizací projektu, která v závěru obsahovala pouze drobné změny, jsou manželé Vašákovi spokojeni. Chtěli, aby kolem nich byl dostatek zeleně, přáli si větší odstup od silnice a přímý vstup na zahradu. Nechali se inspirovat japonským stylem, ale vše tvořili sami a podle sebe, podle vlastní intuice.
Zkušenosti s jezírky a kameny již měli a s dřevinami si nechali poradit: „V obci jsme se seznámili s pánem, který má s pěstováním dřevin dlouholeté zkušenosti, a navíc šlechtí opravdu krásné bonsaje. Ten nám poradil a pomohl usměrnit naše původní, trochu pošetilé představy,“ podotýká Jitka Vašáková.
Nejprve sázeli po obvodu pozemku statné stromy a keře, přímo za domem pak mohutné smrky (Picea omorika), které chrání stavbu před větrem. Najdeme tady i další krásné stromy, jako je třeba tisovec nebo metasekvoj a především mohutný solitér hadí smrk (Picea abies ´Virgata´). Z menších dřevin je třeba připomenout kromě listnáčů i krásně tvarované čarověníky z borovic a jedlí a stejně krásně tvarované túje.
Vegetaci vysazovali manželé Vašákovi podle vlastního plánu s občasným nahlédnutím do odborné literatury, jak sami říkají. Důležitá pro ně byla vhodná kombinace s kameny. Ty označují za páteř svého projektu.
„Kameny jsou pro nás úžasným materiálem, ty zajímavě tvarované jsme hledali na různých skládkách a pískovnách. Některé jsme použili jako výrazné solitéry, jako přírodní sochy. Nejsme přívrženci betonových ploch, proto jsme na příjezdovou cestu a cestičky zvolili jemný kačírek. Pro vyrovnání terénu okolo domu jsou na opěrnou zídku použity kameny z pole a okolí.“
Kámen a voda
Jaká by to byla zahrada v japonském stylu bez jezírek a kamenů. Manželé Vašákovi vybudovali nejprve menší nádrž ve tvaru ledviny o objemu 12 metrů krychlových, okolo ní usadili pomocí jeřábu velké pískovcové kameny o hmotnosti až osm tun. Součástí jezírka byla původně i takzvaná bažinka, která se ovšem v průběhu let ukázala jako problematická. Nešlo z ní vybírat náletový plevel, a proto ji majitelé zrušili.
Následovalo vybudování většího jezírka o objemu 25 metrů krychlových vody. Veškerá vybagrovaná zem byla použita na rozlehlou skalku, kterou rámuje suchá zídka z pískovce. Nad ní se nachází romantické prameniště vodopádu s napájením z tlakového filtračního setu pro jezírka.
To je doména pana Vašáka, který ochotně vysvětluje celý proces: „Voda se tady čistí mechanicky a biologicky. Filtrační systém se skládá ze tří filtrů, UV-C lampy a čerpadla pro zahradní jezírka. V nádrži se nacházejí okrasní karasi, především forma šibunk.“
Za domem bylo průvodně další jezírko na přebytky vodních rostlin, dnes slouží jako užitková zahrada pro brambory, cukety, mrkev a ředkvičky. Rajčata ovšem manželé Vašákovi pěstují v kontejnerech na terase, kde na ně neprší, jsou chráněná přesahem střechy před deštěm, a tak není nutné používat žádnou chemii na jejich ochranu. Společně o zahradu pravidelně pečují a během sezony tvarují túje a jalovce.
Zahrada je k jejich spokojenosti krásná po celý rok, nabízí nádherné průhledy a scenérie, po vzoru japonských zahrad je přirozenou součástí krajiny.
Slovo architekta |
„Zahrada je jedním z našich velkých koníčků. Přírodní jezírka a péče o ně nám postupně přerostly z koníčka v zaměstnání. V současné době dovážíme techniku pro čištění vody v jezírku, jako jsou jezírkové filtry, čerpadla, UV lampy, vysavače, přípravky proti řasám, čisticí bakterie a další potřeby pro zahradníky...“ Manželé Vašákovi, Dolany Další fotografie pořízené v průběhu několika let najdete na tomto webu v záložce Fotogalerie - Zahrada. |
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Petr Vinš
10.04.2020 | Zahrada
Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google