Zahrada u cihlového domu

Vodu můžeme v zahradě najít v mnoha podobách. V přírodní variantě jako potok nebo rybník, ve formální jako kašnu či nádrž přesného geometrického tvaru. Pokaždé je však neopomenutelným estetickým prvkem - stejně jako na zahradě, kterou jsme navštívili a jež obklopuje pěkný cihlový dům.

Při pohledu na právě dokončovaný dům z lícových cihel se mi v hlavě honí vzpomínky na Holandsko a Anglii. Tam jsou z tohoto materiálu celá města včetně dlažby na chodnících a opěrných zdí lemujících vodní kanály. A nejen to, se stejnou samozřejmostí ho najdeme i v tamních zahradách, kde z něj stavějí nejen zídky, schodiště a sloupy pergol, ale také mnoho dalších zahradních prvků. S letitou patinou, porostlé mechem či břečťanem vypadají tak přirozeně, jako by tu stály odjakživa.

Dům stojí na jižním svahu a působí vkusně a promyšleně. Má vyvážené proporce, všechny barvy jsou sladěny s fasádou. Mým prvním úkolem bylo pro zahradu navrhnout a vybrat materiály, které se budou k domu co nejlépe hodit. A to není tak snadné, protože fasáda z lícového zdiva je barevně výrazná, tvoří jasný geometrický rastr a hlavně musí zůstat dominantní.

Brzy mi začalo být jasné, že její eleganci nejlépe doplní světlé tóny. V zahradě by mělo být co nejméně dalších barev a materiálů, aby se neporušil jednotící charakter úpravy. Aby se architektura domu propojila se zahradou co nejlépe, navrhl jsem majitelům použití lícového zdiva i na některé zahradní stavby. Avšak najdeme zde ještě další tři materiály: hnědou betonovou dlažbu příjezdové cesty, jemně vymývané betonové dlaždice na terase a chodnících a přírodní lomový kámen bílé barvy v potoce a jezírku, který navíc ladí se světlým kačírkem a obvodovými zdmi.

Jedním z nejtěžších „oříšků" bylo zkombinování geometrických prvků z lícových cihel (kruhový bazén, schody a opěrné zídky) s prvky, které mají naopak přírodní charakter a jsou vybudovány z kamene. Tyto dva elementy se v kompozici zahrady několikrát střetávají a vzájemně prostupují. Jde o záměrný kontrast materiálů, barev i architektonických stylů.

Vodní koloběh

Systém vodního prvku je poměrně komplikovaný. Začíná na nejvyšším bodě zahrady, kde je prameniště. Z něho voda teče potokem s kaskádami do kruhového bazénu. Přepadem je pak vedena pod zemí a vyvěrá jednoduchým chrličem, který ústí z opěrné zídky nad koupacím jezírkem. Z jezírka je voda nasávána a silným čerpadlem dopravována podzemní hadicí zpět k prameništi. Tím je celý okruh uzavřen. Systém je doplněn automatickým dopouštěním a podvodním osvětlením. Ve vodě jsou vysazeny okrasné rybky, hlavně jeseni a různé druhy karasů, kteří se mají čile k světu a jejichž počet rychle vzrůstá.

Koupací jezírka jsou čištěna na principu biologických filtrů a nevyžadují použití chemických prostředků. Majitelé tak ušetří na chemikáliích a pochvalují si, že mají s údržbou mnohem méně starostí než jejich přátelé, kteří si postavili bazény s chemicky upravovanou vodou. Sami navíc zjistili, že je jim v zahradě za horkých dnů mnohem lépe díky odparu vody z potoka i z jezírka. Líbí se jim, jak se vodní prvky s rostlinami během roku mění a mají radost, že v rámci svých možností prospívají životnímu prostředí.

Spokojení majitelé

Navzdory počátečním obavám (zvláště, když všichni tvrdili, že bez chemie se čistá voda neobejde) se voda brzy po spuštění vyčistila a majitelé si v loňském roce užili koupání i přes nepříliš ideální počasí.   Ostatně takřka každý den po práci tráví rodina pozdní odpoledne a večer na terase u jezírka. A sám majitel dnes přiznává, že si nikdy předtím nedovedl představit, jak moc by pro něj mohla být zahrada přitažlivá a jak jí právě voda dokázala dodat nenapodobitelnou a podmaňující atmosféru.

text: Jiří Prouza, foto a plán zahrady: autor

Poslat Messengerem

10.09.2015 | Zahrada