V Česku asi nenajdete zahradu bez živého plotu. Jeho obliba roste díky neustále se zmenšujícím stavebním parcelám, protože se dokáže postarat o ochranu soukromí. Při výběru vhodné dřeviny do živého plotu se ovšem zamyslete nad tím, co očekáváte. Zda jste schopni každý podzim odklízet množství spadaného listí nebo vzít několikrát do roka do ruky plotostřih. Živý plot totiž bude svoji funkci plnit pouze tehdy, pokud se o něj správně postaráte.

Mezi zahrádkáři najdete dvě skupiny, které se v názorech ostře rozcházejí. První by v žádném případě nikdy na svůj pozemek nevysadila živý plot, ze kterého rok co rok opadává listí, ta druhá zase striktně odmítá strnulý vzhled stálezelených jehličnanů, které sice vytvoří celoroční pohledovou clonu, ale nejsou nijak zajímavé. Každý druh dřeviny se navíc pro založení živého plotu nehodí. Vhodné jsou pouze takové rostliny, které snesou pravidelné tvarování.

Živý plot hraje v zahradě velmi důležitou roli. Nejen že skvěle zarámuje ostatní zahradní prvky, ale zároveň se postará i o vaše soukromí.

Lidé se čím dál tím více na svých zahradách snaží hospodařit ekologickým způsobem, takže se můžete setkat i s volně rostlými živými ploty, které pravidelný tvarovací řez ani nevyžadují. Vše má své pro a proti, proto se zamyslete, co je pro vás v případě živého plotu priorita. Zda celoroční odclonění od zvědavých sousedů, nebo zajímavý zahradní design, který navíc umožní vyniknout jiným rostlinám a prvkům v okolí.

Tip redakce

Dnes jsou při zakládání živých plotů zvláště oblíbené stálezelené bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus) v mnoha kultivarech. Pokud jste na své zahradě zaznamenali požerky na jejich listech, které směřují od okraje až dále do plochy listu, nejspíš k vám zavítal lalokonosec rýhovaný, který si stejně tak pochutná i na listech jiných stálezelených dřevin. Zatímco dříve se tento obtížný škůdce likvidoval i mnohdy toxickými přípravky, dnes považujeme za nejúčinnější prostředek biologickou ochranu v podobě dravých hlístic. Ty se aplikují společně se zálivkou při teplotě od 12 do 25 °C. Larvy hlístic napadají larvy lalokonosců, takže postupně vyhubí jejich populaci a poté samy zahynou.

Opadavé, či stálezelené?

Obě skupiny živých plotů mají své výhody i nevýhody. Už dávno jsou za námi doby, kdy se veškerá pozornost soustředila pouze na (mnohdy zatracované) zeravy (Thuja). Dnes se setkáte s pestrou nabídkou nenáročných i více náročných dřevin. Výjimkou nejsou ani kultivary s pestrým zbarvením listů či jedlými plody. V každém případě je z čeho vybírat.

Nespornou výhodou stálezelených dřevin, ať listnatých nebo jehličnatých, je jejich celoroční efekt. Během celého roku se můžete těšit ze zelené barvy, které je zvláště během zimy nedostatek. Navíc takové ploty poskytují vytrvalou pohledovou, prachovou či hlukovou clonu, kterou vždy oceníte ve velkých městech. Jejich nedostatkem je minimální proměnlivost nebo dokonce strnulost, která je vyčítána zvláště jehličnanům. Tento univerzální vzhled ovšem na sebe nestrhává příliš pozornosti, takže umožní vyniknout i rostlinám, které jsou vysazené před tímto plotem.

Živé ploty a stěny z jehličnanů působí mnohdy fádně, na druhou stranu umožní skvěle vyniknout ostatním rostlinám v jejich blízkosti.

Jestliže se rozhodnete pro použití opadavých dřevin, můžete se těšit na zajímavé zbarvení na podzim, v případě některých kultivarů i v období jarního rašení, ale počítejte s podzimním úklidem spadaného listí nebo jehličí. To může být časově i prostorově náročné, zvláště pokud nemáte dostatečně velký kompostér.

Výhody a nevýhody živých plotů

Jak už to bývá, vše má své výhody i nevýhody. Co tedy můžete očekávat u živých plotů ze stálezelených jehličnanů a opadavých listnáčů?

Živé ploty z opadavých listnáčů

+ atraktivní celoroční proměnlivost, zvláště pokud dřevina mění své zbarvení během vegetace
+ široká nabídka druhů do různých podmínek
+ hodí se téměř do každé zahrady
+ druhy s jedlými plody jsou zdroj potravy pro ptactvo
+ jednoduchá údržba pomocí plotostřihů a plotových nůžek, výhony se nevyštipují
– na podzim, u některých druhů i v předjaří, produkují velké množství listí, které je třeba uklidit
– kultivary s výraznou barvou olistění na sebe strhávají přespříliš pozornosti, takže nejsou tak neutrální jako ploty z jehličnanů

Živé ploty z jehličnanů

+ celoroční zajištění soukromí a pohledové clony
+ díky neutrální zelené barvě umožňují
ve své blízkosti vyniknout i jiným rostlinám a prvkům
+ není nutné každý rok odklízet velké množství spadané hmoty
+ některé druhy se perfektně hodí i do hlubokého stínu
– mají mnohdy až strnulý vzhled
– v některých podmínkách nepůsobí příliš přirozeně
– s jejich použitím se to nesmí příliš přehánět, působí totiž jednotvárně
– některé druhy nesnášejí hlubší řez, je nutné je pouze vyštipovat
– spadané jehlice silně okyselují okolní půdu

Záleží hlavně na správné péči

Založení živého plotu rozhodně nezaručuje, že bude sloužit podle vašich představ. Zárukou užitnosti a působnosti je až pravidelná údržba, která se ovšem druh od druhu značně liší. Její náročnost se řídí například rychlostí růstu samotné dřeviny, požadavky na vzhled plotu, ale stejně tak ji ovlivňuje i velikost listů.

Při výsadbě živého plotu můžete popustit uzdu své fantazie a použít i barevně výrazné druhy. Červenou barvou zaujme například buk lesní v kultivaru Atropurpurea.

Pokud jste živý plot založili z velkolistých dřevin, zcela zapomeňte na rychlé tvarování pomocí plotostřihu, ale raději vezměte do ruky ruční nůžky, kterými provedete čistý řez a nepoškodíte listy. Živý plot by měl být zahuštěný po celé své ploše, ale ne vždy tomu tak je. Vyholování mnohdy způsobuje zanedbaný řez. Pokud například u rychle rostoucích dřevin provedete řez jen jednou ročně, mohou na to dřeviny zareagovat vyholováním „od země“ nebo v jiných částech, což se dodatečně napravuje jen těžko. Pravidelnost řezu je v tomto případě naprosto nutná.

Zatímco u rychle rostoucích dřevin budete muset plotostřih použít minimálně dvakrát ročně, u pomalu rostoucího zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) nebo tisu červeného (Taxus baccata) mnohdy postačí i jediný zásah. Stejně tak by světlomilným rostlinám nemělo nic stínit, na nedostatek světla opět tyto živé ploty zareagují řídnutím struktury.

Důležitá je také výživa

Dřeviny v živých plotech jsou stejně náročné na živiny jako jiné rostliny na zahradě, proto je třeba jim občas dopřát hnojivo. Již při samotné výsadbě pečlivě prozkoumejte kvalitu půdy, do které rostliny vysazujete. Nekvalitní půdu je třeba alespoň částečně nahradit kompostem nebo kvalitním zahradnickým substrátem. Pokud byste v tomto případě sázeli rostliny pouze do rýhy nebo jam vyplněných kompostem či jiným vylepšujícím materiálem, rostliny by neměly tendenci kořenit v okolní půdě a byly by tak méně stabilní. Proto vždy promíchejte vylepšující materiál se stávající zeminou, i kdyby její kvalita nebyla příliš vyhovující. Jakmile se živý plot ujme, dopřejte mu každý rok na jaře dávku pomalu rozpustného hnojiva určeného přímo pro živé ploty či okrasné dřeviny. Jestliže hospodaříte ekologicky šetrným způsobem, místo hnojiva zapracujte do povrchové vrstvy půdy zetlelý kompost.

Živé ploty v zahradní architektuře

Živé ploty a o něco vyšší stěny se nejčastěji používají pro tvorbu obvodových clon, ale stejně dobře se postarají o prostorové rozdělení zahrady do různých tematických celků. Pokud stále trváte na oddělení užitkové a okrasné zahrady, proč si nepomoci právě živým plotem? Nízké plůtky ze zimostrázu zase skvěle zarámují květinové i zeleninové záhony, zarámují lavičku nebo vodní prvek.

Na otázku, jaký živý plot se hodí do té které zahrady, ovšem neexistuje univerzální odpověď. Živé ploty se uplatní v každém zahradním stylu, přesto se do některých zahrad určité typy či druhy příliš nehodí. V přírodní zahradě budou poměrně křečovitě působit striktně tvarované stěny z jehličnanů. Naopak mnohem lépe svou práci odvedou volně rostlé ploty z našich domácích keřů.

Při zakládání živého plotu berte v úvahu také lokalitu. Zatímco v teplých oblastech budou jehličnaté ploty působit nepůvodně a nepřirozeně, do podhorské oblasti zase perfektně zapadnou.

Tisové živé ploty jsou oblíbené hlavně díky pomalému růstu, dlouhé životnosti a také proto, že na rozdíl od řady jiných dřevin snesou i hluboké zmlazení.

Text a foto: Lucie Paukertová 

logo MessengerPoslat Messengerem