Osudový příběh Kunráta, knížete brněnského a znojemského, jsem si cestou v autě do Znojma přehazoval v hlavě, stejně jako obdivný respekt ke zdejší rotundě sv. Kateřiny. Jedna z teorií o ní dokonce tvrdí, že pochází z velkomoravských časů a postavy zde vymalované jsou Sámo, bájní i historičtí Přemyslovci a panovníci Velké Moravy. A ještě jsem myslel na skvělé víno z vinic nad Dyjí (hodlám zde pár lahví zakoupit), nedostižné okurky a první pokusy Prokopa Diviše s hromosvodem. Znojmo, těším se na tebe!

Znojmo (německy Znaim) bylo založeno na místě velkomoravského hradiště, vyvráceného v polovině 10. století maďarskými nájezdníky. Brzy se však vzpamatovalo a první písemná zmínka o něm pochází už z padělané listiny z časů českého Achilla Břetislava I. (1048). Nejpozději v r. 1092 zde vzniklo samostatné údělné knížectví, dokonce se tu razily i vlastní mince, znojemské denáry. Přemysl Otakar I. Znojmo v r. 1222 povýšil na královské město, první na jihu Moravy, a bylo také mocně opevněno. Četné fragmenty těchto hradeb se zachovaly dodnes (1).

01

Procházka ze středověku do 21. století

02Ve 13. a 14. století se město slibně rozvíjelo (dlážděné ulice, vodovod, dva špitály) a stalo se dějištěm mnoha zajímavých událostí s celostátním dopadem. Byl tu např. pochován po bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II. (1278) a smrtí císaře Zikmunda tady v r. 1437 vlastně vymřela slavná lucemburská dynastie. V novějších časech po I. světové válce se město stalo centrem separatistického regionu Deutschsüdmähren, ale brzy je obsadily čs. jednotky a bylo po snech o Německém Rakousku. Po další velké válce odtud nuceně odešlo přes 15 tisíc občanů německé národnosti. Dnes tu žije 33 719 obyvatel.

Uprostřed příjemné pěší uličky mezi Horním a Masarykovým náměstím (jmenuje se Obroková) obdivuji mohutnou pozdně gotickou Radniční věž, vysokou 66,1 m, jejíž charakteristická helmice se stala výtvarným symbolem města (2). Jihovýchodní straně Masarykova náměstí dominuje tzv. Vlkova věž (123 schodů!) a kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele (3).

03

Barokní časy pak připomíná kostel sv. Kříže s dominikánským klášterem, který se na místě rozvalin původního gotického kostela stavěl bezmála sto let (1580–1675) (4).

Zajímají vás, milí čtenáři, zdejší rodáci? Mě ano, ve Znojmě je to opravdu úctyhodný výběr. Narodil se tu např. nesmírně statečný plukovník Karel Kopal, který v r. 1848 významně přispěl k vítězství Radeckého vojsk v bitvě u Santa Lucia a také u Vicenzy, kde zemřel následkem ustřelení pravé ruky. Statečný musí být zajisté i Steve Lichtag (vlastním jménem Zdeněk Loveček, nar. 1954), režisér, potápěč, dobrodruh a skvělý vypravěč. Ze sportovců vynikli Petr Rosol, mistr světa z r. 1985, a Jiří Orság, vzpěrač a držitel dvou letošních stříbrných evropských medailí. Dámskou krásu tu reprezentují herečky Julie Jurištová a Jitka Schneiderová a ovšem také vynikající moderátorka Daniela Písařovicová.

Historie, která se opakuje

Konrád II. Ota (ve starších dějepravách zvaný Kunrát), který vládl na českém trůně jen necelé dva roky (1189–1191), je asi hlavním a ne zrovna slavným příspěvkem Znojma k celostátním dějinám. Proslul nejprve tím, že se z titulu své funkce postavil proti „selskému“ knížeti Soběslavovi II. a pak svou neukojenou ambici projevil i odporem k Bedřichovi, dalšímu Přemyslovci na pražském trůně, takže je musel císař Barbarossa oba pozvat na koberec do Řezna, do sálu, kde na stěnách jako svérázná výzdoba visely pro výstrahu katovské sekery (1182). Když je jaksepatří seřval, potvrdil českým knížetem Bedřicha a brněnsko-znojemskému Kunrátovi udělil v léno Moravu. Vznikla tak velmi nebezpečná situace rozděleného státu.

Okolí Šumné nepříliš šumné

Na své znojemské misi poprvé zastavuji v obci Šumná, říkaje si, že když mohou být šumná města, tak pěkně prochozená Davidem Vávrou, může být zajisté dostatečně šumná i vesnice Šumná. Název pochází z původního jména Šumvald (něm. Schönwald), tak se vesnice jmenovala do r. 1949. Bydlí zde asi 635 usedlých. Fotím tu smutné srovnání: na západním okraji obce někdo právě staví pro svou manželku takovouto vilu – bungalov, zajímavou jako zrnko písku na Sahaře (5).

05

Na druhém konci vesnice baron Haas z Hasenfeldu kolem přelomu 19. a 20. stol. postavil pro svou milenku (jak mě o tom informoval náhodný kolemjdoucí, místní znalec) vilu trochu jinou (6). Která se vám líbí víc?

06

Mířím dál a dostávám se do vesnice Lesná (něm. Liliendorf, 263 obyvatel). Na historické návsi se tu člověk cítí velmi příjemně, už jsme na Moravě, tak nás nesmí překvapit typická okapová orientace domů (7).

07

Časy socialistického budování však do vesnice o kus dál přinesly i takovéto souvislosti (8). Slepota, arogance, pýcha.

08

Vracovice (něm. Edenthurm, 192 usedlých) mě vítají snad prvním slušnějším domkem mé dnešní cesty, škoda jen té barevné vyzývavosti, domku by bylo lépe v kostýmu méně řvavém (9).

09

A hned vedle stojí dnes už vlastně česká klasika, takový český ovar s křenem, obloučky, široké rozkročení, polovalba, mohutné přesahy, balkonek ve štítě a ovšem rizalitek, vše v „módní“ pomerančové (10).

10

Ve vsi si také všimnu zelenkavého chasníka s mamutím bočním vikýřem a nezapomenutelnou okenní kompozicí (11)...

11

Druhou část článku najdete v této rubrice příští týden.

Text a foto: Jan Rampich

* * *

Předchozí díly seriálu "Jak se staví..." Jana Rampicha:

Jak se staví na Nymbursku, část 1.

Jak se staví na Chebsku, část 1.

Jak se staví na Lounsku, část 1.

Jak se staví na Kolínsku, část 1.

Jak se staví na Mostecku, část 1.

Jak se straví na Náchodsku, část 1.

Jak se staví na Teplicku, část 1.

Jak se staví na Pelhřimovsku, část 1. 

Jak se staví na Kutnohorsku, část 1.

Jak se staví na Benešovsku, část 1.

Jak se staví na Prachaticku, část 1.

Jak se staví na Berounsku, část 1.

Jak se staví na Klatovsku, část 1.

Jak se staví na Rokycansku, část 1.

Jak se staví na Rakovnicku, část 1.

Jak se staví na Domažlicku, část 1.

Jak se staví na Písecku, část 1.

Jak se staví na Příbramsku, část 1.

Jak se staví na Tachovsku, část 1.

Jak se staví na Havlíčkobrodsku, část 1.

Jak se staví na Mladoboleslavsku, část 1.

Jak se staví na Českokrumlovsku, část 1.

Jak se staví na Hodonínsku, část 1.

Jak se staví na Táborsku, část 1.

Jak se staví na Karlovarsku, část 1. 

logo MessengerPoslat Messengerem