Také tak rádi na jaře a v létě otevíráte všechna okna a dveře dokořán, abyste si užili čerstvý vzduch, a vůči představě pobytu v uzavřeném pasivním domě jste skeptičtí? Já ano. I proto jsem uvítala příležitost vyzkoušet si dvoudenní pobyt v pasivní novostavbě řadového domu v Říčanech u Brna. Není totiž nad úžasný pocit uspokojení z testování platnosti vlastních předsudků.

Na úvod si dovolím parafrázovat slova z cimrmanovského semináře Cesta z Prahy do Liptákova: „Do Říčan u Brna jsme jeli autem a cestou jsme tankovali.“ Zdánlivě irelevantní informace má své opodstatnění. Řadové domy, které jsme se vydali prozkoumat, stojí necelé dva kilometry od exitu 178 dálnice D1. V centru Brna jste tedy odtud za pár minut a oproti jeho obyvatelům zároveň získáváte významný náskok při cestě směrem do Prahy. A pokud by se snad déjednička směrem k Brnu ucpala, nic se neděje, můžete zvolit jednu ze dvou tras paralelních s dálnicí, a dokonce i městským autobusem tam budete pohodlně do dvaceti minut.

Garáž plná technologií

Řada šestnácti jednoduchých domků ve čtyřech oddělených blocích stojí na mírném svahu. Na východní straně se každý z domů otevírá z obývacího pokoje do malé zahrádky a nabízí výhled na zelené pole, za ním na několik rodinných domků na okraji obce a na lesy, které ukrývají řeku Svratku, hrad Veveří a oblíbenou brněnskou přehradu.

Ze západní strany se do domu vstupuje i vjíždí. Přímo v domě je garáž pro jedno auto, další lze postavit před garáž. Návštěvy mohou využít parkovacích míst naproti jednotlivým domům podél příjezdové komunikace.

Garáž neslouží jen k parkování, ale také jako technologické srdce domova. Kromě měniče a WATT routeru tu jsou také jističe, akumulační nádrž s expanzní nádobou, rekuperační jednotka a zařízení na změkčování vody. Údržba technologií je jednoduchá a vesměs spočívá v pravidelném čištění či výměně chemie, filtrů a jiných komponentů. Potřebu údržby připomenou přístroje samy.

Rekuperační jednotka zajišťuje větrání, částečně i vytápění pomocí odpadního vzduchu. Účinnost je okolo 90 %, zbylých 10 % energie se větráním ztratí, systém se dohřívá elektricky (ze solárů nebo ze sítě). Uvnitř jednotky je lamelový výměník tepla, filtry (výrobce ATREA) stačí vyčistit (dají se vysát) přibližně po třech měsících, výměna je nutná 1x za rok. Do jednotky je možné umístit filtry pro alergiky či proti pachům.

Račte vstoupit!

Do domu se můžete dostat nejen přes garáž s dálkově ovládanými vraty (jak jsme zkusmo učinili my), ale samozřejmě také docela normálně hlavními vstupními dveřmi, za nimiž je prostorné zádveří s vestavěnou skříní na kabáty. Pohodlně se sem vejde i kočárek či třeba jízdní kolo.

Na zádveří navazuje průchozí předsíň s velkokapacitním botníkem a bočním vstupem do praktické koupelny s WC a sprchovým koutem. Přímo pak pokračujete do prostorného obývacího pokoje spojeného s kuchyní. Francouzským oknem se z něj vychází na terasu, kde je místo pro stůl, židle a slunečník, ale také například pro vířivku či zabudovaný sklípek na víno. Zatím je zde zapuštěná pouze nádrž na dešťovou vodu, která může sloužit k zalévání a navíc pomáhá regulovat odtok vody do dešťové kanalizace.

Obývací pokoj má tři zóny – kuchyňskou, jídelní a obývací. Francouzské okno vede na terasu. V přízemí je na zemi položena dlažba, v patře je podlaha Hydrocork ve stejném designu.

Vzhůru po schodech (a po žebříku)

Architektura domů ALEA odkazuje na brněnskou funkcionalistickou školu, čemuž odpovídá i zaoblená stěna u vstupu na schodiště do druhého podlaží. Zde jsou tři pokoje (dva dětské a jedna ložnice), malý balkon, velká koupelna, samostatná toaleta a výklenek pro šatnu. Rozměrné čtvercové střešní okno přivádí světlo na galerii v patře a přes schodiště až do přízemí. Kromě toho slouží i k výstupu na střechu. Samozřejmě jsme se vydali podívat i tam!

Většinu plochy střechy pokrývají fotovoltaické články nakloněné na východ a na západ. Najdete tu také vyústění vzduchotechniky, anténu, kolektor dešťové vody a dešťové čidlo, které řídí vypouštění dešťové vody z retenčních nádrží umístěných na zahradě. „Systém je nastavený tak, aby se voda z nádrží začala odčerpávat, jakmile přestane pršet,“ vysvětluje náš průvodce domem, Ing. Jan Procházka, který měl při stavbě na starosti technický dozor. „Pro tento účel jsou na střechách namontována dešťová čidla. Jakmile čidlo vyschne, automaticky se spustí čerpadlo.“

Solární energie jde z fotovoltaických panelů do měniče a do WATT routeru, který distribuuje energii do jednotlivých sítí a zařízení. Energie se primárně akumuluje ve formě tepla v akumulační nádrži, která obsahuje přes 300 litrů vody. Když se vyčerpá energie z fotovoltaických panelů, WATT router pustí do domu proud ze sítě. Akumulátory tu nejsou – systém by to zvládl, ale bylo by potřeba instalovat jiný typ WATT routeru a podle propočtů by se v tomto domě baterie ani nevyplatily.

Ticho, teplo a čerstvý vzduch bez průvanu

Naši průvodci ze společnosti All Inclusive Development odcházejí a nechávají nás s kolegyní Markétou zkoumat dům vlastními silami. Velice brzy zjišťujeme, že na to, kolik technologií výrobce v domě nainstaloval, je tu překvapivě ticho. Pokud právě neběží čerpadlo vzduchotechniky, je slyšet jen jemné předení ledničky. O dálnici za obzorem vůbec nevíme, pravděpodobně za to patří dík izolačním trojsklům ve všech oknech.

Na jídelním stole leží uživatelský manuál k domu. Má sedmnáct stran a rozsahem a strukturou se podobá podrobným návodům na použití jednodušších smartphonů. Chceme-li ale nastavit v místnostech vyšší teplotu, obejdeme se bez něj – ovládání termostatu je intuitivní, což kvitujeme s povděkem. Bez návodu jsme zvládly vypnout i nucené větrání, nakonec jsme se ale rozhodly ponechat původní nastavení – koneckonců, právě fungování rekuperace si zde přece chceme ověřit...

Podlaha nehřeje. A přesto topí. Jen jednou jsme během večera objevily místo, kde jde zjevně z podlahy teplo – u sedačky naproti televiznímu stolku v obývacím pokoji. Podlaha začala hřát pár minut poté, co Markéta nastavila na termostatu o dva stupně vyšší teplotu. Jinak se změny dají i naboso vnímat jen s maximálním soustředěním.

Vybavují se nám slova Ing. Jana Procházky, který považuje elektrické podlahové vytápění v rodinných domech za ideální řešení: „Pořizovací náklady jsou nízké a používané kabely jsou poměrně houževnaté a odolné i při pokládce. V našich domech jsou zalité v anhydritu, který výborně akumuluje teplo. Navíc se v podstatě nedají poškodit...“

Před spaním experimentuji s ovládáním stropního svítidla v ložnici, u něhož se dá regulovat nejen intenzita, ale i barva světla. Večer si tedy můžete nastavit režim na teplém konci spektra bez modrých tónů, před kterými nás tolik varují odborníci na cirkadiální rytmy, a ráno vás probudí odstín červánků. Ale vstávat se nám ráno stejně nechtělo, nejspíš i díky kvalitním matracím, skvělým lůžkovinám a úžasnému klidu v okolí...

Zařízení klučičího pokoje nás nadchlo. Pokud by se v domě bydlelo, přibylo by patrně otisků míče na stěnách a kdoví, jak by dopadlo okno s izolačními trojskly, ale za nás palec nahoru...

Závěrem

Největším překvapením pro mě při našem krátkém pobytu bylo, jak málo mi chyběla otevřená okna. Obvykle mám potřebu větrat více méně permanentně. V tomto domě jsem ji nepocítila ani jednou, dokonce ani ráno po probuzení. Pokud bych se někdy stěhovala do pasivního domu, nejspíš bych si stejně jednou za čas otevřela alespoň jedno malé okénko, protože zvyk je zvyk. Ale asi bych nemusela.

Více informací najdete na Ricanydomy.cz

Text: Veronika Mannová, Foto: Autorka a archiv

logo MessengerPoslat Messengerem