Nejčastějšími dotazy, které se vznášejí nad tématem kořenových čističek odpadních vod jsou, zda opravdu fungují, jestli zvládnou vyčistit i odpadní vody z provozu běžné domácnosti a co všechno je nutné podniknout, abyste si kořenovou čističku mohli pořídit.

Proč „kořenovku"?

Kořenová čistička odpadních vod, ať už je použitá pro jednotlivý rodinný dům nebo pro celou obec, je plnohodnotnou náhradou za mechanicko-biologickou čističku. V případě objektů, které jsou využívány nárazovým způsobem, je dokonce „kořenovka" dokonce mnohem lepší.  Také z hlediska ochrany přírody je kořenová čistička upřednostňována, zejména proto, že na rozdíl od klasické nevyžaduje žádné rozvody elektrického proudu ani strojní část obsahující přírodě nepříznivá mazadla a oleje.

Cesta k čistírně

Pokud si budete chtít u svého rodinného domu nebo chalupy zřídit kořenovou čističku, tak postupujete stejnou cestou, jako u mechanicko-biologické čističky, tedy musíte mít nejprve projekt. Projekt, který vám vypracuje autorizovaný projektant vodohospodářských staveb, pak odnesete na úřad. Celý proces ve většině případů začíná územním řízením, následuje vodoprávní řízení, které obvykle končí stavebním povolením. Schvalování trvá asi tři měsíce.

Omezující faktory

Kořenovou čistírnu můžete zřídit takřka na každém pozemku, jediné omezení je prostor a spád pozemku. Ohledně prostoru počítejte s 5 m2 plochy na jednoho obyvatele, nedostatečný spád se dá řešit přečerpáváním (podobně jako u klasické čističky). Není-li v blízkosti čističky vodoteč, je tu další možnost - vyčištěnou vodu necháte zasakovat do terénu. K tomu ovšem musíte mít hydrogeologický posudek. Zde musíte také dododržet odstupovou vzdálenost od studny, která musí být větší než 12 metrů.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Anatomie čističky

Při vhodném výběru rostlin se na kořenovém poli střídá jeden květ za druhýmKaždá koženová čistička je systémem sestávajícím z několika prvků. Vyjdeme-li od vyústění domovního odpadu z budovy, narazíme na potrubí, které odpadní vody odvádí do čističky. Navazuje na tříkomorový plastový septik, kde dochází k oddělení pevných a tekutých odpadů a k sedimentaci pevných složek. (Pevné části odpadů se nesmí do čističky dostat, protože by ji ucpaly a zanesly.) Kvůli tomu se musí čas od času usazeniny ze septiku vyvážet. Obvykle stačí jednou za dva až tři roky - podle způsobu a intenzity provozu čističky. Objem septiku se vypočítává podle počtu uživatelů, na jednoho obyvatele domu připadá necelý jeden kubík.

Za septikem se nachází jádro čističky, tedy kořenový filtr. Jde o jakousi vanu vykopanou v zemi, která je vystlaná izolační fólií. Na vstupu, v šířce kořenového pole, je perforovaná roura, která zajišťuje plynulý rozvod mechanicky přečištěné vody do kořenového pole. Díky speciálně provedené perforaci potrubí se čištěná voda pohybuje kořenovým polem velmi pomalu, např. deset dnů. Kořenové pole je vyplněno štěrkem nebo kačírkem (8 až 16 mm).

K vlastnímu čištění zde dochází dvojím způsobem: jednak na povrchu štěrku nebo kačírku, kde jsou přítomny bakterie, které odbourávají některé živiny z odpadu, jednak pomocí samotných rostlin, které jsou vysoce výkoným čisticím prvkem. Na jejich kořenech dochází k mnoha chemickým reakcím, které rozkládají složitější látky z odpadu na jednodušší sloučeniny. Ty se pak smysluplně zapojí do metabolismu přírody. Největší roli zde hraje schopnost rostlin přivádět do vody kyslík.

Na konci kořenového pole je opět po jeho celé šířce perforované potrubí, které sbírá vyčištěnou vodu a vede ji do potrubí napojeného na regulační šachtu. To je plastová nádoba s rourou na řetízku, kdy spuštěním nebo vytažením odtokové roury si snadno nastavíte požadovanou výšku vodní hladiny v čističce.

Vyčištěná voda potom vtéká buď do vodoteče (potok, řeka), nebo prosakuje do terénu. V tomto případě se zde pak hovoří o tzv. zásaku.  Zásak si v praxi můžete představit jako jámu vykopanou v zemi vyplněnou kameny a drenážní hadicí, do které je pomocí drenážního potrubí sváděna vyčištěná voda. Voda zde pomalu vsakuje do terénu, ale například v létě ji nemusí být nijak mnoho, protože se jí velké množství vypaří při putováním kořenovým polem.
Ovšem nabízí se tu i další možnost a tou je připojení dalšího okruhu, kdy  je vyčištěná voda znovu použitá pro zalévání zahrady či splachování záchodu, nebo může téci do umělého jezírka a umožnit zde vytvoření hodnotného biotopu.

Zápach, k tomu komáři?

Okraj jednoho kořenového pole obecní čističky odpadních vod ve Zbenicích, okres Příbram. Čistička je dimenzována pro 200 obyvatel a bez problémů pracuje již mnoho letNaprosto nesprávnou laickou představou, která kořenové čističky provází, je tvrzení, že se jedná o jakýsi hnijící mokřad, který bude zdrojem zápachu a nespočetného množství komárů. Tak to ale není. Vodní hladina v kořenovém poli je totiž několik centimetrů pod povrchem, takže žádný zápach ani komáři se prostě nekonají. Naopak, rostliny v kořenovém poli mohou tvořit nejkrásnější zákoutí zahrady, bohaté na květy i svěží (stále zavlažovanou) zeleň.

Vhodné rostliny

Pro kořenovou čističku nejsou vhodné jakékoliv rostliny,  ale musí to být takové, které jsou svým uzpůsobením schopné dostávat do svého kořenového balu kyslík. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny většinou každému dobře známé. Tyto speciální vodočistivé rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život špínožroutským bakteriím a řasám. Bez nich by čistička nefungovala. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku.

Podmínky provozu

Pokud si myslíte, že je kořenová čistírna pro vaši domácnost příliš ekologická a že byste nebyli schopni dodržovat pravidla pro provoz kořenovky, tak se nemáte všeho bát. Za prvé do mechanické čističky také nemůžete lít všecho co vás napadne, např. jedovaté chemikálie, za druhé kořenovka zvládne běžný provoz domácnosti, prášky na praní i Savo.

Klasickým čistírnám odpadních vod dělají problém především léčiva. Podle výzkumů českých vědců si však za určitých podmínek kořenové čistírny poradí i se zbytky léků a hormonů. Alespoň počáteční pokusy jsou velmi nadějné.

Co je dobré vědět o provozu čističky

Obsluha kořenové čističky je snadná a skládá se z velmi jednoduchých úkonů:
1x za rok (nejlépe v zimě), je třeba posbírat nebo posekat suché části rostlin
1x za dva až pět let let propláchnout tlakovou vodou potrubí (sběrné i rozdělovací)
1x za dva až tři roky vyčerpat septik

Kořenovka od A do Z

Podívejme se na vznik kořenové čistírny ze stavebního hlediska. Máte-li projekt a stavební povolení, je třeba povolat na zahradu firmu, která se stavbou „kořenovek" zabývá. Nejdříve se provedou výkopové práce, zahrnující bagrování otvoru pro septik, vany pro kořenové pole a potrubí. Regulační šachta a vnitřek otvoru pro septik se musí podbetonovat, teprve potom se septik a regulační šachta usadí. Pak se natáhnou trubky, položí se geotetextilie, izolační fólie a zase geotextilie a na začátek a na konec kořenového pole se položí vrstva hrubšího štěrku, který bude sloužit k rozdělování toku vody. Potom se usadí sběrné a rozdělovací potrubí a vytvoří se prostupy pro trubky v izolačních fóliích.

Tato fáze stavby je zakončena propojením všech potrubí a jejich připojením na regulační šachtu a zásak. Pak se do kořenového pole naveze kačírek a napustí se čistou vodou. Ideální je, když např. přijedou hasiči a systém je hned napuštěn. Následuje sázení rostlin do kořenového pole,  napuštění čisté vody do septiku a čističku můžete začít provozovat.

Cenové relace

Konečná cena včetně dodání projektu, všech komponentů, septiku, šachet, zásaku, kačírku a potřebných věcí vychází pro pětičlenou rodinu i s výkopovými a zednickými pracemi na 130 až 140 tisíc korun. Pokud chcete výstavbu čističky zlevnit, můžete si výkové práce zajistit svépomocí, můžete tak ušetřit 30 až 40 tisíc korun.

Malá kořenová čistička na Šumavě se pro majitele stala nejživějším koutem zahrady a je často doslova obsypána motýlyNěkteré firmy dodávají tzv. samoinstalační set, který obsahuje návod, septik, regulační šachtu, fólie a prostupy, cena setu se pohybuje kolem 70 000 Kč. K tomu si musí stavebník dokoupit kamenivo, trubky, drenážní rouru a také musí zajistit výkopové práce. Šikovný bagrista by měl stihnout za jeden den všechno potřebné hloubení (za cca 5 000 Kč).

Obecní rozměry

Kořenová čistička odpadních vod samozřejmě nemusí řešit odpad u jednotlivých rodinných domů, ale může úspěšně sloužit i pro větší urbanistické celky. Navštívili jsme obec Zbenice na Příbramsku, kde mají s kořenovou čističkou odpadních vod letité zkušenosti. Podotýkám, že velmi pozitivní. Na čističku si obec sice půjčila, ale dnes je vše uhrazeno a obyvatel obce se splácení nijak nedotklo.

Ve Zbenicích žije asi 146 obyvatel, přitom čistička jich zvládne 200. Nejvýmluvnější bude asi řeč financí: lidé platí pouze symbolické stočné a celoroční úržba čističky představuje pro obec náklady v řádu desetisíců korun. Přitom stejně velká, klasická mechanicko-‑biologická čistička, spolkne ročně 160 000 Kč, a o pořizovacích nákladech raději nemluvit.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem